Hermana tento měsíc odvolala hlavní rada ústavu s odůvodněním, že není spokojena s jeho prací. Odvolaný ředitel, ale i ODS to označují za politicky účelový krok, hlavní rada je podle nich ovládána levicí. Odvolání interpretují jako výraz spolupráce ČSSD a KSČM. Sociální demokraté se proti tomu ohradili, totéž učinili někteří členové hlavní rady, která má právo šéfa ústavu odvolat.
Vědecká rada naopak podpořila Hermana a její členové rezignovali. Hlavní rada pak jmenovala do čela ústavu Pavlu Foglovou, která oznámila, že chce odvolat šéfku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou a ohlásila i další změny. Část odborářů v ústavu je na Hermanově straně, podle druhé části bylo jeho odvolání v souladu se zákonem. Ústav, zřízený zákonem, má nestranně zkoumat doby nesvobody. Kontroverze vzbuzuje od začátku.
Herman: Byla to politická poprava
Herman dnes na Primě znovu hodnotil personální změny v ústavu jako „politickou popravu“ a puč. A předsedkyně hlavní rady Petruška Šustrová takovou interpretaci v televizní debatě opět odmítla. Opáčila mimo jiné, že hovořit o puči není na místě, protože Hermanovým odvoláním se nestalo nic protizákonného. A dodala, že nechápe, za co by se měla omlouvat.
„Jsem přesvědčený, že výpověď mi byla dána neplatně, nebyla projednána s odborovou organizací, nebylo mi nabídnuto žádné místo, ač tam samozřejmě v tu chvíli volné místo bylo,“ prohlásil Herman. Jeho dobré jméno prý bylo poškozováno soustavně v médiích. „A tam budu žádat omluvu, ano,“ dodal.
Odvolaný ředitel dnes uvedl, že se o situaci v ústavu zajímají bývalá ministryně zahraničí USA Madelenie Albrightová a německý prezident Joachim Gauck. „Já jsem před 14 dny byl ve Washingtonu a s Madeleine Albrightovou jsem se setkal při soukromé audienci. Měla velký zájem o dění v ústavu. Označila to za znepokojivé,“ řekl Herman. „A z Německa od partnerů mám informace, že pan prezident Joachim Gauck je taky o věci informován, protože on byl deset roků předsedou nebo šéfem sesterské organizace,“ dodal Herman. Němečtí historici podle něj také napsali českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že je situace v ústavu znepokojující.
„Já se s paní Albrightovou neznám, neznám se ani s vrcholnými politiky, takže nikdo mi nic intimně nesděluje,“ reagovala Šustrová.
Herman dále uvedl, že ho sociálnědemokratický senátor Jiří Dienstbier žádal o to, zda by pro jeho prezidentskou kandidaturu nemohl vyjednat podporu u ekonoma a někdejšího prezidentského kandidáta Jana Švejnara. „Když se toto nestalo, tak potom se postoj pana senátora velmi vyostřil vůči mé osobě a vůči ústavu,“ řekl Herman.
„Je to nesmysl. Po žádném kandidátovi do rady ÚSTR ani zvoleném radním jsem nepožadoval odvolání pana Hermana. Místo šíření různých lží a výmluv by se mohl zamyslet, jestli třeba někde sám nemohl jednat lépe, “ reagoval Jiří Dienstbier.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek v televizní debatě označil podobná tvrzení za „velmi urážlivá vůči Jiřímu Dienstbierovi“. „Místo toho, abychom se snažili dobrat toho, co je kořenem problému, tak tady člověk poslouchá shazování jednotlivých protagonistů,“ uvedl Zaorálek.
Pospíšil: Začíná spolupráce ČSSK s komunisty, vyvrcholí po volbách
Podle místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila stojí za změnami v ÚSTR příprava na povolební spolupráci ČSSD s komunisty. Pravice varuje před tím, že levicová kontrola nad ústavem může znamenat zastavení vyhledávání informací o komunistických kádrech, kteří by po volbách mohli proniknout do státní správy. „ČSSD stokrát zopakovala, že žádnou vládu s komunisty nepřipravuje,“ reagoval Zaorálek.
Radu ÚSTR volí Senát, který nyní ovládá levice. Většina členů rady odmítla tvrzení, že je jejich konání politicky motivované. Herman podle rady skončil kvůli nespokojenosti s jeho prací. Odvolání rozvířilo atmosféru i v samotném ÚSTR.
