O průběžných výsledcích projektu informovala mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívová. Část lidí bez práce se v rámci projektu musí pravidelně hlásit na poštách. Plívová uvedla, že odhad úspor vychází z průměrného počtu uchazečů, se kterými je zahájeno správní řízení o vyřazení z evidence nezaměstnaných, případně počtu těch, kteří si najdou po zařazení do projektu zaměstnání.
Projektem od loňského října podle mluvčí prošlo zhruba 47 tisíc lidí. Správní řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání bylo zahájeno s více než 4000 z nich, přibližně 550 uchazečů o zaměstnání hned po zařazení do projektu našlo práci. Mluvčí doplnila, že jen v únoru bylo do systému zařazeno 26 tisíc lidí bez práce.
Systém nutí část lidí bez práce až třikrát týdně docházet na poštu a v určený čas se hlásit na příslušné přepážce. Tato povinnost se vztahuje ale jen na nezaměstnané, kteří byli vybráni podle předem stanovených kritérií. Do této skupiny patří lidé opakovaně evidovaní na úřadu práce, dále uchazeči, kteří v posledním půlroce pracovali méně než deset dní, absolventi a také například nezaměstnaní ve věku do 26 let. V případě, že se uchazeč o práci bezdůvodně nedostaví na stanovené místo, pracovní úřad s ním zahájí správní řízení, které může vést až k jeho vyřazení z evidence úřadu a odebrání dávek.
Někteří nezaměstnaní si ale na systém stěžují a obrátili se kvůli tomu na ombudsmana Pavla Varvařovského. Stěžují si na vysoké náklady spojené s dojížděním a uvádějí, že mají kvůli systému potíže s hledáním práce. Další tvrdí, že kvůli neustálým návštěvám pošty nemají čas na to, hledat si práci.
Termíny návštěvy pošty a pohovorů s možnými novými zaměstnavateli prý často kolidují. Občané poukazují na to, že na kontaktním místě je jim direktivně nařizováno, kdy mají zase přijít, aniž se přihlíží na jejich potřeby. Čas návštěvy vygeneruje systém, aniž mají uchazeči o zaměstnání jakoukoli možnost termín ovlivnit.
