Největší reálný nárůst mezd zaznamenali vedoucí pracovníci v peněžnictví, a to z 6718 na 117 618 korun, tedy o 243 procent. Lékařům vzrostla mzda o 129 procent na 59 tisíc korun. Naopak například horníkům klesla reálná mzda, tedy po odečtení inflace, o více než dvě procenta. V roce 1988 brali 7199 korun, nyní je průměrná mzda horníka necelých 36 tisíc korun.
Podle statistiků je tak zřejmé, že při srovnání výdělků za roky 1988 a 2011 podle jednotlivých zaměstnání se objevují nejvyšší nárůsty u profesí, kde je požadována vysoká úroveň znalostí. „Předpokládá se zde nejen vyšší formální vzdělání, ale také měkké dovednosti. Platová úroveň naopak stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla,“ uvedl ředitel statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, je nyní u pracovníka s vysokoškolským vzděláním zhruba 34 tisíc korun, zatímco pracovníka se základním vzděláním zhruba 15 tisíc korun. I člověk s maturitou má o přibližně 10 tisíc nižší plat než člověk s plným vysokoškolským vzděláním, vyplývá z dat ČSÚ.
Medián a průměr:
Hlavním klíčem k dlouhodobému růstu rozdílů ve mzdách je podle statistik ČSÚ kvalifikace a osobnostní rozvoj zaměstnance, to se projevuje již v třídění podle formálního vzdělání. „Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek oproti pracovníkům se základní školou, přes tuto vysokou cenu práce je po nich stále silný zájem na pracovním trhu,“ říká Holý a dodává, že vysokoškoláci mají míru nezaměstnanosti pouze 2,5 procenta, zatímco u osob se základním vzděláním je nyní nezaměstnanost 28,4 procenta.
Stále širší diferenciace mezd se podle ČSÚ projevuje také zkreslením v běžně zveřejňovaných statistických ukazatelích. „Celé dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy totiž nedosahují,“ zdůraznil známou skutečnost Holý. Nevěrohodným se podle něj dlouhodobě stává i údaj o růstu mezd, protože je způsobován zvyšováním platů pouze některých zaměstnaneckých skupin, zatímco u jiných ve stejném období dochází k poklesu.
Zatímco v roce 1988 medián činil zhruba 3300 korun, nyní je kolem 21 500 korun. Holý k tomu uvedl, že pro reálný vývoj mezd statistici počítali s tím, že současná cenová hladina je 5,1násobkem cen v roce 1988. Průměrná mzda v České republice pak loni meziročně vzrostla o 522 korun na 24 319 Kč. Byla tak vyšší meziročně o 2,2 procenta. Reálně po odečtení inflace se zvýšila o 0,3 procenta. Medián je tedy téměř o čtyři tisíce korun nižší než průměrná mzda.
ČSÚ také upozornil na nerovnost v oceňování žen a mužů. V roce 2011 byla nejčastější mzda u žen 16 tisíc korun a mužů 21 tisíc korun hrubého.
