„Memorandum nastiňuje další postup při přípravě smlouvy pro předání dvou objektů katolické církvi za podmínky, že tyto objekty budou do pěti let opraveny a využívány k veřejným účelům a že se katolická církev vzdá jakýchkoliv dalších nároků v areálu Pražského hradu,“ shrnul mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček obsah memoranda.
Vojtěch Mátl z Dukova sekretariátu potvrdil, že církev nebude žádat vrácení dalších objektů. „Je to přesně, jak říká pan Ovčáček. Ty dvě budovy se budou vracet,“ řekl. Doplnil, že podle jeho informací se memorandum týká také užívání dvou kostelů na Hradě. „Ještě se to asi bude týkat dohody o dvou kostelích - bazilice svatého Jiří a Kostela všech svatých,“ upřesnil Mátl.
Duka se k tématu vyjádří až ve čtvrtek, uvedl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Konkrétní obsah dokumentu, který kardinál s prezidentem podepíšou, Pištora nechtěl komentovat. „Půjde o společnou dohodu, která se relativně dlouho dojednávala. Z toho je patrné, že pan Duka s tím souhlasí,“ uvedl.
Jednání mezi Hradem a církví se vedla již v době, kdy byl prezidentem Zemanův předchůdce Václav Klaus. Po poslední schůzce mezi Zemanem a Dukou, která se konala 18. června, Ovčáček řekl, že prezident a kardinál chtějí s respektem k dřívějším dohodám zakončit již delší dobu trvající jednání o majetkoprávním vyrovnání týkajícím se církevních budov na Pražském hradě.
Pražské arcibiskupství již dříve uvedlo, že za Václava Klause bylo předběžně dohodnuto, že by měla církev do budoucna vlastnit budovy, které dnes užívá. Jde o Staré proboštství, Mladotův dům a budovu Nového proboštství, zvanou též Mockerovy domy. Objekty potřebné pro činnost Správy Pražského hradu, například pro potřeby Hradní stráže, zůstanou státu.
O deset objektů v areálu Hradu žádaly v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi také jiné subjekty katolické církve. Metropolitní kapitula u sv. Víta požadovala šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky. Kolegiátní kapitula Všech svatých chtěla Kostel Všech svatých. Náboženská matice si nárokovala baziliku a klášter sv. Jiří. Movité věci z kláštera a baziliky žádala farnost u katedrály sv. Víta.
Církev ustoupí z nároků
Z dnešního vyjádření Ovčáčka a Dukova sekretariátu je patrné, že u většiny těchto nároků církev ustoupí. Mluvčí arcibiskupství Pištora se k vypořádání těchto požadavků nechtěl vyjádřit, protože přesný obsah memoranda prý nezná.
Z internetového katastru nemovitostí vyplývá, že v současné době je vlastníkem prakticky všech budov v areálu Pražského hradu Česká republika, přičemž právo hospodařit s tímto majetkem má Správa Pražského hradu. Výjimkou není ani katedrála sv. Víta, o kterou se na základě dohody z května 2010 starají společně stát a katolická církev. Jediným dalším vlastníkem nemovitostí v areálu Pražského hradu je společnost Lobkowicz William Easton, které patří Lobkowiczký palác.
| Profily vracených nemovitostí |
|---|
| Bazilika a klášter sv. Jiří - Jde o druhý nejstarší pražský kostel a jednu z nejvýznamnějších románských památek v Česku. Leží na východní straně náměstí U Svatého Jiří. - V hlavní lodi kostela jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců. - Kostel byl založen kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. V roce 925 v něm byly uloženy ostatky kněžny Ludmily, babičky svatého Václava a první české mučednice. Při založení kláštera v roce 973 byl kostel přestavěn na trojlodní baziliku v raně románském slohu. Dnešní podobu s dvojicí věží získal během přestavby po ničivém požáru v roce 1142. V první polovině 13. století byla ke kostelu přistavěna kaple svaté Ludmily s jejím hrobem. V období raného baroka kostel získal výrazné průčelí, a přestavby se dočkal také celý klášter. Začátkem 18. století byla ke kostelu připojena barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. Za vlády Josefa II. klášter přechodně sloužil armádě. Posléze musel být rekonstruován s cílem navrátit mu románskou podobu. - V letech 1969 až 1975 byl klášter upraven pro expozici starého českého umění Národní galerie. |
| Mockerovy domy - Jde o soubor novogotických domů (čp. 34, 35 a 36) na severní straně náměstí U Svatého Jiří. Jsou známy také jako Nové proboštství. - Vyrostly kolem roku 1880 podle projektu architekta Josefa Mockera na místě původní renesanční zástavby. V 80. letech minulého století byly upraveny na restaurace a jídelnu pro pracovníky prezidentské kanceláře. |
Tomáš Holub: Strany kalkulují na roky, církve na celá desetiletí
