„Minimální daň je způsobilá existenčně ohrozit drobné podnikatele, kteří generují jen nízký či žádný zisk,“ říká prezident Hospodářské komory Petr Kužel. „Ekonomicky je nefér danit neexistující zisk. Stát má řadu jiných možností, jak podnikatele zatížit vyššími odvody, které by sice byly nepříjemné, ale byly by méně nespravedlivé,“ souhlasí i hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
V jaké podobě by se tato daň po osmi letech vrátila, není jasné. „Zatím jsme si neplácli, jde o jeden z možných směrů. Daň by platila až od roku 2015 a zaměřena by byla na ty, u nichž je podezření, že neplatí daně. Nových podnikatelů by se netýkala, základem by byla tří- až pětiletá historie daňových výkazů, ze kterých by vyplýval nulový odvod daně,“ uvádí Martin Stropnický z ANO.
ČSSD: Minimální daň přinese do rozpočtu 3,5 miliardy
Podle zdrojů E15 uvažuje hnutí ANO o rozmezí 20 a 30 tisíc korun ročně. Jan Mládek z ČSSD pro E15 uvedl, že jeho strana počítá s 20 tisíci. Podle propočtů sociálních demokratů by zavedení minimální daně přineslo do státní pokladny 3,5 miliardy korun ročně.
Premiéru v Česku zažila v roce 2004, z daňového systému pak zmizela o tři roky později. „Řada živnostníků musela ukončit podnikání, což v porovnání s přínosy do státního rozpočtu nepřineslo kýžený výsledek. Kvůli ukončení podnikání se zrušila pracovní místa a zvýšily se výdaje na nejrůznější dávky,“ dodává Kužel.
V současné situaci by podle zástupců podnikatelů byla bilance pro stát ještě slabší. „Nepochybně se vybere do státní pokladny více, ale nelze to srovnávat s povinným desátkem v roce 2007, kdy byla všeobecná konjunktura, což se projevilo i na výběru z daně z příjmu právnických osob,“ uvádí šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
V minulosti byl minimální základ daně – zjednodušeně řečeno – stanoven jako padesát procent průměrné mzdy. Podle takto nastaveného výpočtu by minimální daň činila přibližně 22 300 korun. „Po daňové reformě od roku 2008 ztratil minimální základ daně smysl, neboť po úpravě daňových sazeb a při využití daňových slev by konečná daň byla vždy nulová,“ uvádí Tomáš Hunal z PwC.
