Pomáhá předsedovi vlády Petru Fialovi koordinovat jeho nově vzniklý čtrnáctičlenný sbor externích poradců. Ekonom a manažer David Havlíček už práci ve Strakově akademii zná, působil tam za bývalého premiéra Petra Nečase. Mezi možné daňové změny řadí vyšší odvody z tabáku a alkoholu nebo snížení zdanění práce. „Primární je snižování tempa dalšího zadlužování v příštích letech. A pokud se to podaří, je možné například snížit odvody na sociální pojištění,“ říká.
Souvisí vaše role v poradním týmu s dřívějším působením na Úřadu vlády, případně ve státní exportní pojišťovně EGAP? Oslovil vás přímo premiér Fiala?
Oslovili mě nejbližší spolupracovníci pana premiéra zřejmě i z důvodu mé dřívější zkušenosti na Úřadu vlády. V minulosti jsem zde měl na starosti ekonomické analýzy a činnost Národní ekonomické rady vlády. Své působení v poradenském sboru nicméně beru s pokorou a slibuji si od toho i vzájemnou výměnu argumentů a postojů s ostatními poradci. Podle mého názoru vznikají nejlepší doporučení právě při otevřené diskuzi. A na diskuzi s odborníky v týmu premiéra se skutečně těším.
Podle některých informací jste byl klíčovým člověkem, který poradní sbor sestavil. Je to tak?
To je určitě nadnesené označení. Pan premiér měl svou představu o některých jménech na pozici svých poradců a pouze se mne dotázal, zda bych mu nedal doporučení na některé odborníky. Z nich si pak svůj poradenský sbor doplnil.
Na jaká témata se přednostně zaměříte v ekonomické oblasti?
V nejbližší době proběhne společné jednání poradního sboru s předsedou vlády, kde se priority samozřejmě budou probírat. Obecně se dá předpokládat, že budou kopírovat nejzásadnější výzvy, kterým v současnosti jako společnost čelíme – tedy zdravotnictví, školství, rozpočtová politika a problematika zdražování, která dopadá jak na občany, tak na firmy.
Může vláda zkrotit inflaci?
Inflace, která dosáhne na počátku letošního roku zřejmě rekordních hodnot v tomto století, je skutečně závažný problém. Problém, který z poloviny vznikl na světovém energetickém trhu a z poloviny jsme si ho připravili bohužel tady u nás.
Co navrhujete?
Zastavit zdražování není jednoduché, stačí se podívat na příklady z minulosti z celého světa. Víme ale, že v takových situacích je nejlepší cestou nezávislá centrální banka a úsporná politika státu. To první máme a to druhé budeme mít. Inflace by tedy měla postupně klesat, ale jak rychle, to je v tuto chvíli velmi obtížné předvídat.
Jedním z nejaktuálnějších témat je snaha vlády snížit schodek státního rozpočtu na letošní rok. Skutečně ušetří 80 miliard korun, jak si vytyčila, když ji čekají mimořádné výdaje například na další valorizaci důchodů?
Je to určitě ambiciózní cíl, ale nutno říci, že prakticky jediný možný. Česká republika ani my jako občané si nemůžeme dovolit zvyšování státního dluhu tempem jako v minulosti. Zvýšení státního dluhu za dva roky o 50 procent je neudržitelné. A když nyní neuděláme nic, tak v budoucnu by vláda – ať už jakákoliv – musela dělat mnohem zásadnější zásahy. Je za pět minut dvanáct.
Mimořádná valorizace penzí je dle mého názoru správná. Seniorům rostou životní náklady, a na rozdíl od produktivní části společnosti mají mnohem omezenější možnosti, jak výši svých celkových příjmů ovlivnit. Dodatečné finance na tuto valorizaci budou, jak již prezentovalo ministerstvo financí, kryty dodatečnými příjmy z titulu hospodářského růstu.
Vláda odmítá zvyšování daní, chce se zaměřit pouze na takzvané neřesti. Předpokládáte, že už letos vzrostou odvody z tabáku či alkoholu?
Složení daní je bytostně politické téma, je předmětem diskuze v každé vládě. Některá vláda chce více zdaňovat práci, jiná spotřebu, jiná zase zisky firem. V programovém prohlášení současné vlády se dočtete, že cílem bude spíše snižovat zdanění práce a některými cílenými úlevami podporovat drobné podnikatele či rodiny s dětmi. Naopak „daně z neřesti“ jsou jediné, kde prohlášení vlády jejich zvýšení připouští. Spotřební daně jsou navíc specifické v tom, že jsou ovlivňovány nastavením v rámci Evropské unie. Konkrétní návrh i časování pak bude vycházet z kombinace „škodlivosti“ a právě nastavení pravidel na evropské úrovni.
Snížení odvodů ze sociálního pojištění o dva procentní body je reálné kdy?
Jakékoliv snižování příjmů rozpočtu bude závislé na vývoji státních financí jako celku. Jinými slovy primární je snižování tempa dalšího zadlužování v příštích letech, a pokud se to podaří, je možné například snížit odvody na sociální pojištění. Pro ilustraci – když se podaří úspornou politikou státu snížit inflaci o dva procentní body, bude to mít do reálných příjmů stejný dopad jako snížení odvodů. Proto musí být schodek rozpočtu primárním cílem.
