Firmy, které dříve speciální telemedicínský projekt sponzorovaly, kvůli krizi přispívat přestaly. Výsledek? Unikátní systém, který na dobrovolnické bázi funguje několik let, možná letos úplně skončí.
Moderní počítačový program ITAREPS dokáže předpovědět z SMS dotazníku, který pacienti vyplňují každý týden, prudké zhoršení stavu (relaps) dříve, než k němu dojde. Ušetří tím údajně až 300 milionů ročně. „Máme hromadu dat, jak je systém výhodný. Na holý provoz bychom potřebovali 250 tisíc na rok,“ řekl Filip Španiel, autor projektu z Národního ústavu pro duševní zdraví.
Administrativní problém
Ministerstvo zdravotnictví se už v roce 2011 nechalo přesvědčit a zařadilo ITAREPS do seznamu výkonů, hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Jenže zdravotní pojišťovny jej odmítají zahrnout do smluv s psychiatry. Vše prý zbrzdily především administrativní problémy. „Navrhovaný způsob úhrady ze zdravotního pojištění je nerealizovatelný,“ shrnuje mluvčí VZP Jiří Rod. Zvrat by mohl přinést nový sazebník výkonů, jehož vydání ministerstvo zdravotnictví plánuje s účinností od ledna 2014. Tam už jsou příslušné kódy přepracované.
„Bohužel ani v připravované koncepci psychiatrické péče zatím tato aktivita zakomponovaná není,“ dodává Rod. „Věříme, že během letošního roku zdravotní pojišťovny obdrží jasně deklarované stanovisko odborné společnosti, jaké místo zaujímá telemonitoring pacientů s psychózami v jimi připravované koncepci, a jak tedy mají zdravotní pojišťovny tuto péči uchopit,“ dodal Rod.
Odborníci nový projekt podporují
Odborná psychiatrická společnost se ale už k projektu opakovaně vyjádřila. „Výbor Psychiatrické společnosti podporuje, aby v rámci reformy psychiatrické péče byl zdravotními pojišťovnami nasmlouván a proplácen kód ITAREPS,“ odsouhlasili její představitelé loni v prosinci.
Zatím se projektu ITAREPS účastní 400 pacientů s psychotickými onemocněními a 50 lékařů. Lékaři za práci s programem nedostávají nic a pacienti si musí SMS zprávy platit. Kdyby získal projekt finance ze zdravotního pojištění, podle průzkumu by se do něj zapojilo až 60 procent pacientů s psychotickým onemocněním. V České republice je v současné době více než 45 000 pacientů s psychotickým onemocněním.
V rámci dosavadního chodu programu se ukazuje, že systém snižuje výskyt relapsů až o 70 procent. Program se uchytil v Japonsku, kde se ho chopily univerzity. Tamní výzkum ukázal u uživatelů programu v porovnání s běžnou léčbou o 90 procent menší počet dní strávených v nemocnici.
Pokud by pojišťovna proplácela systém tak, jak je dnes formulováno v seznamu hrazených výkonů, stál by na jednoho pacienta podle Španiela 4000 korun. To odpovídá asi 2,5 dne v nemocnici. Přitom při prudkém zhoršení stavu tráví lidé s psychotickými poruchami v nemocnici průměrně 110 dní.
| Jak metoda funguje |
|---|
| Pacienti s psychotickými nemocemi, tedy především schizofrenici, mohou být dlouhodobě úspěšně léčeni léky. Hrozí jim ale relapsy, náhlá zhoršení zdravotního stavu, kvůli kterým často končí v nemocnici, a to průměrně na více než tři měsíce. |
| Pacienti, kteří se léčí, chodí pravidelně k ambulantnímu psychiatrovi. Systém ITAREPS spočívá v tom, že kromě pravidelných prohlídek dostává pacient a někdo jemu blízký každý týden dotazník. Jednoduchou formou na číselné řadě odpoví, jestli se mu zhoršil spánek, chuť k jídlu, jestli pociťuje neklid a podobně. Jedna otázka je přitom individualizovaná. Odpovědi vyhodnocuje moderní počítačový program. Lékař díky tomu má průběžné informace a může okamžitě zvýšit dávky léků. |
| „Ve spolupráci s Katedrou kybernetiky ČVUT jsme vytvořili speciální matematický algoritmus, který dokáže relaps účinně předpovědět již dva měsíce předem. Máme tak dost času zvýšit přechodně dávky medikamentů a relapsu zabránit. Přesnost předpovědi je přitom vysoká, jedná se prakticky o stejnou spolehlivost, jakou má EKG při diagnostice infarktu,“ popisuje Filip Španiel, autor projektu. |
