S rekordním schodkem letošního státního rozpočtu ve výši půl bilionu korun se proinvestujeme z krize, tvrdí vláda ANO a ČSSD spolu s komunisty. Z navrhovaného dvousetmiliardového navýšení deficitu, který pustila sněmovna do druhého čtení, je však přímo na investice určena zhruba šestina až čtvrtina. Analytici oslovení deníkem E15 navíc míní, že jde často o kvaziinvestice. Původně měla být výše deficitu 40, respektive 300 miliard.
„Hlavním cílem je masivně podpořit investice, a to především investiční akce obcí a krajů. Pro obce jsme už připravili několik dotačních titulů,“ obhajuje návrh novely zákona o státním rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se pozastavuje právě nad tím, že řada údajných investic jsou dotace. „Z krize bychom se neměli prodotovat, ale opravdu proinvestovat,“ uvedla s tím, že stát má utrácet hlavně za moderní digitální technologie a nikoliv za „lití betonu“.
Horská také postrádá informace od vlády, jak naložila s už schválenými třemi sty miliardami korun.
Za skutečné investice považují odborníci 20 miliard korun, o něž si má polepšit Státní fond dopravní infrastruktury, nebo opatření proti suchu či kůrovci za celkem devět miliard. „Takto vynaložené prostředky zvýší efektivitu fungování země,“ řekl ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podobně jako Horská však nevidí žádný významný přínos v dotacích. „Více než pět miliard korun na sociální služby se jednorázově projí. Také si nejsem jist, zda je namístě podpořit deseti miliardami veřejný sektor, který se ukázal jako zcela neschopný v hledání úsporných opatření,“ podotkl Křeček.
Vláda zatím škrtla necelé tři miliardy ministerstvu obrany a zrušila loterii Účtenkovka, čímž ušetřila asi 80 milionů.
„O investičním rozpočtu nelze hovořit. Dodatečné návrhy premiéra Andreje Babiše jsou mixem investic, kvaziinvestic a provozních výdajů,“ soudí ekonom DRFG Martin Slaný. Mnoho položek podle něj naznačuje, že nebudou mimořádné, ale zaváží rozpočtové výdaje i v dalších letech. To by byl mimo jiné případ zvýšení přídavků na děti, které kabinet zvažuje. Potřebnou sumu ministryně Schillerová zatím neupřesnila. Obsahoval by ji až návrh rozpočtu na příští rok.
Experti navíc připomínají, že i kdyby to vláda s masivními investicemi myslela vážně, má velmi omezený manévrovací prostor. „Veřejný sektor v Česku se dlouhodobě potýká s nedostatkem připravených projektů pro investování, spíš než s nedostatkem peněz,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který je přesvědčen, že tato okolnost snižuje schopnost české ekonomiky proinvestovat se z krize.
