Jak chytit lobbistu. Změny na poslední chvíli mohou osekat klíčový zákon
Česko čeká schvalování jedné z klíčových protikorupčních norem. Navázáno je na ni dokonce čerpání miliard korun z Plánu obnovy, kterým Evropa podporuje státy zvednout se z postcovidového marasmu. Ve třetím čtení ale reálně hrozí, že zákon, který má dát mantinely lobbistům, skončí jako bezzubý. Poslanci o něm mohou hlasovat už ve středu.
V době, kdy byli součástí Fialova kabinetu Piráti, to byla jedna z jejich výkladních skříní ideologicky naplňující heslo kampaně Pusťte nás na ně. Zákon o regulaci lobbování měl zavést mimo jiné registr lobbistů a lobbovaných osob. Občanští demokraté ale nyní chtějí změnit pravidla oproti tomu, jak je napsala tehdejší koalice do vládní předlohy loni v březnu.
Šéf poslaneckého klubu strany Marek Benda s neutrálním stanoviskem ústavně-právního výboru sněmovny například prosazuje, aby lobbisté mohli připomínkovat vládní návrhy v elektronické knihovně legislativního procesu, tedy takzvaném eKlepu.
Samo o sobě na tom není nic zvláštního. Lobbisté se ale takto stanou přirozenou součástí takzvaného mezirezortního připomínkového řízení. Přitom jiný související koaliční pozměňovací návrh říká, že kdo připomínkuje v mezirezortním řízení v eKlepu, nemusí již o svém dalším lobbingu ke stejné věci dále reportovat.
Tento nápad původně mířil na standardní připomínková místa, jako je Svaz obcí nebo Hospodářská komora. Bendův pozměňovací návrh by ale i ostatní lobbisty pomohl osvobodit od záznamů v registru, kde by jinak museli přesně popsat, koho lobbovali, v čím zájmu a konkrétně v jaké věci.
Pokud se ještě vrátíme k připomínkám, které by napsali do eKlepu, nikde není stanoveno, jak mají vypadat, a může jít tak o velmi prostý záznam, čehož se obávají protikorupční organizace. „V případě, že projde také návrh Marka Bendy na zavedení možnosti registrovaných lobbistů připomínkovat návrhy v elektronické knihovně legislativy, a tím se jim dá možnost osvobodit se od povinnosti následného reportingu lobbování na vládě či v parlamentu, povede to k naprostému vyprázdnění registru lobbování,“ říká Lukáš Kraus, právník a protikorupční expert nevládní platformy Odolné Česko.
Podle odůvodnění Marka Bendy je potřeba, aby lobbisté měli do eKlepu přístup, protože různé profesní organizace, což jsou v zásadě také lobbisté, ho už mají. „Domníváme se, že uvedený přístup by mohl být hodnocen jako diskriminační,“ uvedl.
Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix nadto navrhuje omezení takzvané lobbistické stopy. Vláda původně žádala, aby každý nově přijatý právní předpis nesl obsáhlou informaci o výčtu jednotlivých lobbistických kontaktů, které pozitivně vedly k předložení návrhu nebo k jeho změnám. Například výčet schůzek, identifikace lobbisty, lobbovaného a osob, v jejichž zájmu se lobbovalo.
To má zmizet, naopak přibýt mají jména i těch lobbistů, kteří nebyli úspěšní. „Navrhujeme evidovat lobbisty, kteří k návrhu lobbovali, bez ohledu na to, zda byli úspěšní či nikoliv. Další detaily jejich lobbování jsou dostupné v registru lobování,“ píše v důvodové zprávě poslankyně.
Sníží to podle ní byrokratickou zátěž. Naopak odpůrci změnu kritizují. „Lobbistická stopa by se v novém pojetí stala nicneříkajícím seznamem lobbistů. Navíc ve světle předchozích návrhů odkazuje na registr, který může být prázdný. Místo transparentnosti zbyde jen zbytečná byrokracie,“ míní Lukáš Kraus.
Podstatnou změnou může být také to, že poslanci ústavně-právního výboru sněmovny podpořili, aby lobbisté v budoucnu nemuseli vykazovat svou komunikaci s asistenty poslanců a senátorů. V praxi se přitom asistenti někdy podílí na konzultaci obsahových připomínek k zákonům.
