Jakl: Žalobou začala doba soudních postihů za politické názory | E15.cz

Jakl: Žalobou začala doba soudních postihů za politické názory

Ladislav Jakl
Ladislav Jakl
• 
ZDROJ: E15

ČTK

Share on Facebook Messenger
Podle šéfa politického odboru prezidentské kanceláře Ladislava Jakla začala dnešním rozhodnutím Senátu o ústavní žalobě na prezidenta Václava Klause nová doba, kdy se budou soudně postihovat politické postoje.

Jakl tak reagoval na rozhodnutí Senátu poslat Ústavnímu soudu žalobu na Klause pro velezradu, především kvůli jeho novoroční amnestii.

„Odlišný politický postoj už se nebude jen kritizovat, bude se rovnou soudně postihovat, dokud nezbude ten jediný dovolený,“ poznamenal Jakl.

Nečas: Ubohá pomstychtivost

Podle premiéra Petra Nečase je žaloba útokem na pověst celé České republiky, který je motivován osobní nesnášenlivostí. „Je to výraz obyčejné lidské pomstychtivosti a poškozuje to naši zemi. Kdyby šlo o útoky na prezidenta, ale je to útok na celou pověst naší země v zahraničí. Je motivován čistě osobní nesnášenlivostí,“ prohlásil o postupu Senátu Nečas.

Za rozumný krok nepovažuje rozhodnutí Senátu vicepremiér, ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Klausova lednová amnestie, která je v souvislosti s návrhem žaloby zmiňována nejčastěji, mohla být podle ministra nerozumná, Schwarzenberg ji ale nepokládá za velezrádnou. „Myslím, že to není rozumný krok. Prezident je státní instituce, žalovat ho máme opravdu jen z velmi vážných důvodů,“ řekl Schwarzenberg. To, co se Klausovi vytýká, mohlo podle něj být nerozumným rozhodnutím, „může to být v nejhorším případě zneužití úředního postavení“, nejde však o velezradu.

Peake: Jen přihlouplé gesto

Za přihlouplé gesto opozičního Senátu, které Českou republiku jen zesměšňuje pokládá výsledek dnešního jednání vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). Podle ní žaloba stejně nic neřeší. Klaus nemůže být odvolán, protože jeho funkční období končí. „Amnestii jako takovou už toto rozhodnutí nezruší,“ připomněla. Jediným způsobem, jak do budoucna podobným krokům předejít, podle ní je navrhnout zrušení prezidentského práva amnestii vyhlásit. Sama prý s takovým návrhem hodlá přijít. „V právním státě nemá být uznávána ani kolektivní vina ani kolektivní nevina. Ponechala bych jen právo udělení adresné milosti,“ uvedla.

Horní parlamentní komora dnes rozhodnutí žalobu podat potvrdila 38 hlasy proti 30. Ústavní soud se jí bude zabývat přednostně, rozhodnutí by mohlo padnout nejdříve koncem března. Klausovi končí jeho druhé funkční období tento čtvrtek.

O co jde v žalobě na prezidenta Klause:
Amnestie Prezident Klaus podle návrhu ústavní žaloby tím, že udělil amnestii, kterou mimo jiné zastavil některá pravomocně neskončená trestní stíhání, výrazně zasáhl do fungování trestní justice, významně ji demotivoval v další práci a nezávislé činnosti a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení a prezidenta republiky.
Doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny Prezident Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy, ačkoli jej schválily obě komory Parlamentu třípětinovou většinou (Senát v dubnu 2012, Sněmovna v červnu 2012). Podle návrhu žaloby byl prezident poté, co jeho nečinnost byla zjevná, výslovně vyzván k ratifikaci doplňku usnesením Senátu z 6. prosince 2012. Klaus poté na setkání týdeníku Euro s manažery prohlásil, že doplněk lisabonské smlouvy neratifikuje. Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila.
Jmenování soudců Ústavního soudu Prezident Klaus od 20. března 2012 nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu, byť se uvolnila celkem tři místa (20. března 2012, 6. června 2012 a 28. ledna 2013). Rovněž nevybral místopředsedu ÚS. Podle návrhu žaloby prezident nevyvinul ani žádnou odpovídající činnost směřující k obsazení uvolněných míst s výjimkou podání Senátu dvou návrhů na jmenování, se kterými Senát nevyslovil souhlas.
Nejmenování Petra Langera soudcem Prezident Klaus po celé své druhé funkční období nerozhodl o návrhu na jmenování Petra Langera soudcem, i když mu Městský soud v Praze svým rozsudkem z 15. června 2007 uložil tak učinit ve lhůtě šesti měsíců (rozsudek byl po zamítnuté kasační stížnosti prezidenta republiky shledán zákonným a správným rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 21. května 2008). Prezident tím podle návrhu žaloby hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, hrubě zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní mocí a povýšil zvůli a svévoli nad právo.
Ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě Podle návrhu žaloby prezident po značnou část trvání svého funkčního období (od 7. března 2008 do 5. března 2012) otálel s podpisem ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládajícího systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995, s nímž vyslovily souhlas obě komory Parlamentu (Sněmovna v květnu 2003, Senát v září 2003). Ratifikaci prezident dokončil až po výzvě Senátu z února 2012.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.