Změny důchodového systému představené vládou zatím míjejí třetí neboli spořicí penzijní pilíř, sadu opatření předloží v červnu ministerstvo financí. Spolupracuje s rezortem práce a sociálních věcí, jehož šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) už nastínil první možné kroky. Protože se dohoda pěti koaličních stran týká právě jen prvního, státního pilíře založeného na mezigenerační solidaritě, hovoří někteří odborníci o polovičaté důchodové reformě. Penzijní společnosti vyčkávají na přesné obrysy úprav a žádají o stejná pravidla pro celý trh.
Jurečka cílí na spoření dotované státem, jehož účastníci získají od ledna nejvyšší státní příspěvek při úložce 1700 korun měsíčně. Střadatelé by si však už nemohli peníze převést na běžný účet a libovolně s nimi nakládat.
„Chceme, aby spoření se státní podporou nebylo možné jednorázově vybrat, ale aby bylo navázáno na postupné, například desetileté čerpání. Byla by tam takzvaná anuita, aby tyto prostředky včetně státního příspěvku opravdu přispívaly ke zvýšení životní úrovně ve stáří. O tom budeme chtít ještě jednat, abychom to letos upravili,“ řekl Jurečka v rozhovoru pro E15.
Rezort financí, který návrhy paragrafů chystá, se k představám vicepremiéra staví vlažně. „Takovouto úpravu nenavrhujeme, nicméně stejně jako u jiných změn zákonů či novel nelze dopředu vyloučit, že v průběhu legislativního procesu v Poslanecké sněmovně, popřípadě i v Senátu budou předloženy a přijaty pozměňovací návrhy,“ uvedl Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva.
I podle Asociace penzijních společností je důležité, aby lidé preferovali výplatu formou renty, protože si tím budou dlouhodobě vylepšovat svůj finanční příjem v penzijním věku.
„Stát vkládá peníze do penzijního spoření a má právo určovat, jak bude s jeho příspěvky nakládáno. Prohloubit podporu renty oproti jednorázovému výběru je smysluplné,“ souhlasí prezident asociace Aleš Poklop. „Ať už se vláda rozhodne pro jakoukoli cestu, bude důležité, aby platily shodné podmínky pro všechny takové státem podporované produkty, tedy například i pro zvažovaný Dlouhodobý investiční produkt,“ dodal.
Určité zvýhodnění pro střadatele platí už nyní. V případě, že prostředky využívají jako přilepšení k důchodu nejméně deset let, je celková částka osvobozena od 15procentní daně z příjmů. Naopak při jednorázovém výběru se odvod hradí.
Návrh nového systému státní podpory penzijního spoření už má ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hotový. Lidé získají od státu až 340 korun měsíčně oproti stávajícím 230 korunám, pokud si budou ukládat alespoň 1700 korun místo dosavadní tisícikoruny. Nad zvýšený strop už se bonus zvedat nebude. Minimální výše měsíční úložky má činit 500 korun, v současnosti jsou to tři stovky. Nárok na státní příspěvek však u této částky klesne ze 130 korun na stokorunu. Cílem je podle Stanjury motivovat zejména mladší ročníky, aby se připravovaly na stáří.
Zdaleka největší slabinou třetího pilíře jsou nízké výnosy, které často nepokryjí ani běžnou míru inflace. „Zatím si na stáří šetří jen polovina mladých do pětatřiceti let. Současný velmi konzervativní a trochu rigidní systém penzijních fondů pro ně není příliš atraktivní,“ upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
U nejbezpečnějšího konzervativního fondu, který investuje do státních dluhopisů, je roční zhodnocení okolo dvou procent. U vyváženého fondu kombinujícího dluhopisy a akcie se výnos pohybuje od tří procent do 4,5 procenta. Dynamický, byť nejrizikovější fond sázející převážně na akcie, pak nabízí až šestiprocentní zhodnocení.
Jurečka si je nedostatku nízkých výnosů vědom. „Výnosy jsou dnes jsou z naprosté většiny navázány na investice do státních dluhopisů. Osobně bych byl rád, kdybychom dokázali posunout zhodnocení těchto peněz do jiné formy, která je obvyklá u severských států,“ nastínil.
Se šéfem státní pokladny hovořil Jurečka podle svých slov už opakovaně o tom, že by se prostředky mohly využít na strategické investice, například do jaderných či obnovitelných zdrojů nebo na výstavbu klíčové infrastruktury. „Abychom tyto prostředky, které budou mít garantované vyšší zhodnocení než dluhopisy, mohli využít na financování výnosů třetího pilíře. Ostatně se podívejte, kdo vlastní část akcií ČEZ. Jsou to americké penzijní společnosti. Tak proč to neumožnit českým občanům?“ ptá se ministr práce.
