V rámci konsolidačního balíčku se u důchodové reformy vláda rozhodla pro změny týkající se osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Nepůjde sice o skokový nárůst, ale během tří let by se živnostníkům zvýšil povinný minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění z 25 procent průměrné mzdy na úroveň 40 procent.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) návrh odůvodňuje tím, že OSVČ často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Důsledkem je pak velmi nízký důchod a v rámci systému pak absence financí na důchody. Vyměřovací základ OSVČ by se tak postupně během tří let měl dle návrhu zvýšit z 25 procent průměrné mzdy na úroveň 40 procent. Každý rok dojde ke zvýšení o pět procentních bodů.
„Pro příklad: v roce 2022 byl minimální odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 2 741 korun, s úpravou by to bylo 4 541 korun. V prvních třech letech podnikání by ale snížený minimální vyměřovací základ zůstal,“ uvádí MPSV. Garantovaný důchod by se týkal následně i OSVČ a měl by se zvýšit na 20 procent průměrné mzdy.
Národní ekonomická rada vlády současně doporučuje, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 procent základu daně. V současnosti platí 50 procent.
„Zvýšení minimálního vyměřovacího základu u OSVČ se na jednu stranu snaží zmírnit odvodovou nerovnost vůči zaměstnancům. Nicméně způsob, jakým k řešení problému vláda přistoupila, není nejšťastnější. Pokud bude nějaká osoba samostatně výdělečně činná v jednom roce ztrátová například z důvodu zvýšených nákladů, pak odvody na sociální pojištění mohou tuto osobu nepřiměřeně zatížit.
Logičtější by bylo zvýšit poměr vyměřovacího základu vůči základu daně. Dnes je tento poměr 50 %. Jeho zvýšení i o několik desítek procent by mělo neutrálnější dopad než zvýšit minimální vyměřovací základ dle výše průměrné mzdy,“ komentuje Michal Jelínek, partner V4 Group.
