Slyšení za účasti expertů na ústavní a trestní právo mělo podle Antla „nabídnout konkrétní řešení, aby se takováto ostudná amnestie nikdy neopakovala“. Mělo vyjasnit, zda je lepší v ústavě omezit právo hlavy státu zastavovat trestní stíhání, nebo předkládat žaloby k Ústavnímu soudu. Část senátorů se už obrátila na Ústavní soud s žádostí, aby byla zrušena nejspornější část amnestie, která se týká zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání.
Právníci ale jednoznačné doporučení nedali. Například předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová na rozdíl od některých kolegů uvedla, že amnestie je právní předpis a že je nemyslitelné, aby v právním státě nebyla soudně přezkoumatelná. Přezkum by se měl podle Brožové soustředit minimálně na to, zda amnestie nebyla jen záminkou pro zastavení trestních řízení v případech korupce a hospodářské kriminality a zda nebyla šita na míru konkrétním osobám.
Exposlanec ČSSD, ústavní právník Zdeněk Jičínský nedoporučoval obžalovat Klause z velezrady. „Bylo by to příliš násilné zneužívání tohoto pojmu,“ uvedl. Důvodem pro změnu ústavy by podle něho neměla být jen Klausova „špatná amnestie“. Podobně se ke změně ústavy vyjádřil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
„Myslíme to vážně,“ reagoval Antl na středeční Klausovo prohlášení, v němž amnestii obhajoval a dnešní debatu v Senátu označil za směšnou. Na rozdíl od ostatních pozvaných účastníků z prezidentské kanceláře nikdo na slyšení nepřišel. V debatě vystoupil pouze advokát a prezidentův právní poradce Jaroslav Kuba.
Označil za neudržitelné, že se na přípravě amnestie nepodílelo ministerstvo spravedlnosti kvůli analýze jejích případných dopadů. Doporučil přijetí zákona, který by jasně stanovil pravidla a kompetence při vyhlašování amnestií. Napadené zastavení trestních stíhání se zatím dotklo 327 kauz, uvedl při slyšení nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Poznamenal, že převážná většina těchto stíhání trvala déle než osm let kvůli časté nepřítomnosti obviněného.
