„Zákon o majetkovém narovnání s církvemi začne platit již v letos, proto je potřeba tuto skutečnost promítnout do deficitu roku 2012, i když bude mít nulový dopad do veřejného dluhu, protože fakticky se kompenzace bude splácet po dobu třiceti let,“ vysvětlil ministerský mluvčí Ondřej Jakob.
Kompenzace je účetně považována za jednorázovou operaci, která se pro potřeby výpočtu strukturálního salda, tedy deficitu bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření, nebere v úvahu. „Přijetí tohoto zákona tak neovlivní doposud prezentované úsilí o snižování deficitu,“ doplnil Jakob. Strukturální schodek letos dle materiálu klesne o 0,9 procentního bodu na 2,1 procenta.
Církevní restituce ovlivní schodek ve výši 1,5 procenta HDP a korekce ve vybraných operačních programech kvůli chybám v jejich čerpání ve výši 0,3 procenta. V současnosti neproplacená část zdrojů z EU na programy Doprava a Životní prostředí činí 11,2 miliardy Kč.
V dalších letech MF počítá s pomalejším snižování deficitu než dříve deklarovalo. Nicméně plán na jeho pokles pod tři procenta HDP trvá. Příští rok má dosáhnout 2,9 procenta HDP a pro roky 2014 a 2015 ministerstvo odhadlo 2,7 a 2,4 procenta. Evropská komise by tak měla s ČR ukončit postup při nadměrném schodku v řádném termínu.
„Po razantním snížení strukturálního schodku v roce 2011 a dalším očekávaném fiskálním úsilí v roce 2012 bude fiskální politika v letech výhledu (2013 až 2015) prakticky neutrální,“ vysvětlil Jakob.
Drobné rozvázání konsolidační strategie podle něj umožňuje alespoň částečně podpořit českou ekonomiku v době předpokládaného oživování. „Tento přístup je mimo jiné v souladu s doporučeními mezinárodních institucí, jako jsou MMF nebo OECD,“ dodal Jakob.
Česká národní banka v nejnovější zprávě o inflaci nově prognózuje deficit veřejných financí na 3,4 procenta HDP, ovšem bez vlivu církevních restitucí a fondů EU. Pro příští rok centrální banka počítá s deficitem 2,6 procenta a v roce 2014 by měl klesnout na 2,4 procenta.
Celkový dluh vládního sektoru na konci roku 2012 odhaduje MF na 45,5 procenta HDP. Loni byl 41,2 procenta HDP. I přes očekávaný růst zatím ČR toto maastrichtské kritérium pro přijetá eura plní. Dluh vládního sektoru by totiž neměl přesáhnout 60 procent HDP.
