„Jsme si jisti současným stavem, troufnu si říct, že Česku finanční krize nehrozí,“ uvedl Kalousek. Situace ve světové ekonomice by podle něj mohla být složitější než po pádu Lehman Brothers. „Buď eurozóna najde radikální řešení, nebo dojde k systémovému selhání,“ řekl. Nikdo podle něj ale nyní není schopný předpovědět, kdy krize začne a jak bude rozsáhlá.
K radikálním krokům eurozónu vyzývá také finančník George Soros - čtěte zde:
Pokud by se výkon ekonomiky prudce ochladil, vláda podle Kalouska může pouze tlačit rozpočtové deficity k nule a udělat všechno pro to, aby reálné příjmy obyvatelstva nepřevýšily růst produktivity práce. „Pokud se budeme chovat opačně, ohromným způsobem ohrozíme sami sebe. I kdyby všechny strukturální reformy startovaly již dnes a byly dokonalé, nedopadnou do rozpočtu pozitivně dříve než za tři čtyři roky,“ podotkl.
"Být po mém, DPH bych sjednotil hned"
Kalousek také řekl, že by si přál zvýšení jednotné sazby DPH z plánovaných 17,5 procenta na 19 procent a současně osvobození léků a tisku od této daně. „Dává to logiku, kdyby bylo po mém, jdu sazby měnit hned. 'Sociální svědomí' koalice ale má jiný názor,“ narážel Kalousek zjevně na Věci veřejné. Ministr také uvedl, že on nikdy nepředloží návrh na zdanění nezdravých potravin. Daně by podle něj neměly sloužit k sociálnímu inženýrství.
Podle červencové prognózy MF by měla česká ekonomika v příštím roce růst o 2,5 procenta, nezaměstnanost by mohla klesnout na osm procent. Premiér Petr Nečas však již minulý týden uvedl, že vláda zřejmě bude muset snížit odhad růstu ekonomiky na příští rok na 1,5 procenta.
Kalousek již dříve řekl, že pokud by se česká ekonomika kvůli celosvětové krizi vyvíjela hůř, bylo by nutné přijmout kroky na příjmové i výdajové stránce státního rozpočtu. V případě výdajů by to podle jeho slov místo tupých škrtů byly škrty „velmi ostré“.
