„U každé instituce se vyskytly nedostatky. Můžeme ale směle říct, že nikde nedošlo k systémovému selhání. Jsou navržena exekutivní opatření, jak se nedostatkům v budoucnu vyhnout, i některá legislativní nad rámec strategie nulové tolerance proti černému trhu,“ řekl novinářům po jednání vlády ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Podíl černého trhu na obchodě s alkoholem se podle dřívějších odhadů ministerstva financí pohybuje kolem deseti procent, podle Unie výrobců a dovozců lihovin je to 20 procent.
Analýza zkoumala činnosti Celní správy, úřadů ochrany veřejného zdraví, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, policie a územních finančních orgánů od ledna 2010 do letošního října. „Přestože státní správa v oblasti lihu fungovala, a to včetně probíhajících kontrol a následného odhalování nelegálního alkoholu, problémem byla například nedostatečná vzájemná komunikace jednotlivých orgánů či liknavý přístup některých odpovědných osob, ale i mírné postihy,“ uvedlo ministerstvo financí.
Podle prvního náměstka ministra financí Ladislava Minčiče se mimo jiné ukázalo, že ani pro jeden výše uvedený státní orgán se boj proti černému trhu nestal prioritou číslo jedna. „Riziko související s existencí černého trhu s lihovinami nebylo ani jedním z resortů vyhodnoceno jako nejdůležitější, jako významnější se vyhodnotily jiné úkoly,“ řekl Minčič v České televizi.
To by se mělo podle analýzy změnit. Bude proto nutné zvýšit prioritu kontrol trhu s lihovinami pro budoucí období. Analýza dále doporučuje zlepšit vzájemnou komunikaci a sdílení informací mezi jednotlivými orgány. Mezi náměty na zlepšení jsou navrženy i některé legislativní změny. Týkají se především zákona o spotřebních daních, zákona o lihu, zákona o povinném značení lihu či trestního zákoníku.
