NKÚ upozornil, že celý systém měl podle původních předpokladů začít pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nemělo stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín uvedení do provozu se však postupně posunul o tři a půl roku. Dvojnásobně vzrostly i plánované výdaje z 2,4 na 4,8 miliardy korun, uvedl NKÚ.
Podle MF je nárůst dán především dodatečným zahrnutím výdajů na aplikační a bázovou podporu, prodloužením programu o rok a doplněním o předpokládané výdaje na další rozvoj po dobu trvání programu. „Jinými slovy, částka z roku 2005 nezahrnuje řadu služeb, aktualizací a funkcí,“ sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Ministerstvo podle NKÚ rovněž porušilo zákon o rozpočtových pravidlech, když v roce 2011 zaplatilo dodavateli dvě zálohy v celkové výši téměř 249 milionů korun, a to na období delší než tři měsíce, což je zákonné maximum. Resort navíc podle úřadu část těchto záloh nevyúčtoval na konci rozpočtového roku.
MF k tomu uvedlo, že poskytnutí záloh mu umožnilo akceptovat vždy až úplné funkční celky. „V rámci jednání o pokračování projektu tak MF odvrátilo hrozbu znehodnocení dosud vynaložených prostředků a zmaření celého projektu,“ sdělil Jakob. Objem poskytnutých záloh neznamenal navýšení ceny dodávky, dodal.
Na prodloužení původního harmonogramu se MF dohodlo s dodavatelem v létě 2009. „Součástí dohody bylo i řešení průběžného financování dalších etap projektu formou záloh,“ uvedl Jakob.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval, jak ministerstvo financí nakládalo s 2,4 miliardy korun, které v letech 2008 až 2011 za budování projektu zaplatilo. Systém má od letošního července propojit zhruba 700 státních organizací, jejichž hospodaření bude možné detailně sledovat.
Kontrolní výbor má k systému výhrady už léta
Budování systému Státní pokladny sleduje již několik let sněmovní kontrolní výbor. Jen v minulém období k němu přijal asi 20 usnesení. Zabývat se jím bude opět ve středu a přizval si k tomu ministra financí Miroslava Kalouska.
Poslance z kontrolního výboru Vladimíra Koníčka (KSČM) zjištění nepřekvapilo, protože výbor se této věci věnuje minimálně pět posledních let. „A vlastně ty informace o předražení nebo tříapůlletém posunutí termínu nejsou ničím novým,“ řekl. Zato informace o porušení zákona o veřejných zakázkách je podle něj nová.
Výbor si v minulosti od ministerstva vyžádal pravidelnou informaci o stavu projektu a podle Koníčka ministerstvo vždy poslance uklidňovalo, že je vše v pořádku. „Je to jeden z problémů ministerstva financí, který se bude muset řešit, protože ty dvakrát překročené náklady, to je opravdu špatné,“ řekl. „Když to konstatuje kontrolní výbor, tak si z toho ministerstvo financí nic nedělá. Teď to mají černé na bílém od Nejvyššího kontrolního úřadu,“ dodal.