Kampaň za stovky milionů. Pojďte na vyšetření, přemlouvá lidi stát

Lékařka

Lékařka Zdroj: Profimedia.cz

Češi podceňují prevenci rakoviny. Zlepšit to má stomilionová kampaň, která má přilákat na preventivní prohlídky.

Co nešlo ani v dobách největšího růstu příjmů do zdravotnictví, nyní se rozjíždí. Z velké části z peněz Evropské unie. Ministerstvo zdravotnictví přichystalo projekt za sto milionů, po kterém odborníci volají už roky. Zdravotní pojišťovny díky němu pozvou lidi, pro které je to vhodné, na preventivní vyšetření počátečních stádií rakoviny. Zároveň poběží informační kampaň.

Cílem je dostat na prohlídky co nejvíc ohrožených lidí. „Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny již v roce 2005 konstatovala, že investice do nárůstu pokrytí cílové populace screeningovým programem je vždy efektivnější než placení jakékoliv jiné oblasti preventivních programů,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.

Bezplatné preventivní prohlídky lidí ohrožených rakovinou prsa, děložního hrdla a střeva u nás běží už několik let. Odborníci upozorňují, že na ně Češi chodí málo. „Asi nejvíce tím trpí screening rakoviny tlustého střeva a konečníku, který v Česku navštěvuje cca pouze 24 procent všech, kteří by jej navštívit měli,“ říká ředitel Institutu biostatiky a analýz Masarykovy univerzity Ladislav Dušek, který je zároveň členem výboru odborné onkologické společnosti. Adresné zvaní pojištěnců je jeden z motivačních nástrojů, které by podle něj mohly pomoci.

Dvouletý projekt

Ministerský projekt se rozběhne v polovině roku, potrvá dva roky. Už v těchto dnech ale zvoní telefony ženám, které jsou pojištěné u České průmyslové zdravotní pojišťovny a nikdy nebyly na mamografickém screeningu. Třetí největší pojišťovna rozběhla vlastní telemarketingovou akci, osloví zhruba 5000 žen.

„Prvoplánově se zcela jistě zvednou náklady minimálně na vyšetřování zvaných žen, ovšem z dlouhodobého pohledu se každému státu, ve kterém se děje adresné zvaní žen, tato činnost vyplatí,“ říká Renata Knorová, zdravotní ředitelka České průmyslové zdravotní pojišťovny. „Přijde-li z telefonicky oslovených žen aspoň 20 procent skutečně na vyšetření, lze tuto akci považovat za úspěšnou,“ dodává.

Program vyšetření zdravých žen na rakovinu prsu má dobré výsledky. Před zavedením screeningu bylo v prvním stádiu (kdy je velká naděje na vyléčení) nalezeno 22 procent nádorů prsu, po jeho zavedení už 39 %.
Ačkoli posílání pozvánek na vyšetření podporují odborníci už dlouho, prosadit se je nedařilo. Na první pohled je to jednoduchá rovnice. Ať už ze zdravotního nebo finančního pohledu. Když se rakovina prsa nebo střeva odhalí včas, ještě před příchodem prvních příznaků, její léčba je mnohem úspěšnější i levnější. Jenže pro zdravotní pojišťovny znamená zvaní pacientů i léčba odhalených časných stádií okamžité výdaje navíc, které přinesou úspory až v budoucnosti.

Kolik stojí léčba a prevence rakoviny
Projekt dvouleté informační kampaně a adresného zvaní bude stát 107milionů korun, 85 procent je hrazeno z fondů EU, 15 procent ze státního rozpočtu.
Za uplynulých 10 let se počet nových případů rakoviny v ČR zvýšil o 36 procent. Ročně se objeví zhruba 80 tisíc nových případů rakoviny. Každý rok je v Česku odhaleno zhruba 8500 nových případů rakoviny tlustého střeva a konečníku, 7000 nových případů onemocnění rakovinou prsu a 3000 případů rakoviny děložního hrdla.
Náklady na léčbu všech onkologických onemocnění v roce 2012 byly 8,3 miliardy korun.
Na preventivní mammografické vyšetření prsu mají každé dva roky nárok ženy od 45 let věku. Vyšetření na rakovinu děložního hrdla je součástí běžných preventivních prohlídek u gynekologa. Od 50 let si mohou lidé bezplatně preventivně udělat test skrytého krvácení do stolice. Preventivní kolonoskopické vyšetření střev hradí zdravotní pojišťovny všem nad 55 let.
Počet lidí, které na prohlídky v rámci screeningu chodí, se pomalu zvyšuje.Screeningu rakoviny prsu a děložního hrdla se účastní zhruba 55 procent žen z cílové skupiny, na prohlídku na rakovinu tlustého střeva a konečníku přišlo jen 23 procent lidí nad 50 let.

Zdroj: Národní referenční centrum, Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Česká onkologická společnost ČLS JEP, ÚZIS