Kauza CS fondy: Válková neuspěla, soud Tykačův majetek nezabaví

Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO)

Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) Zdroj: CTK

Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost ministryně spravedlnosti Heleny Válkové v neprospěch miliardáře Pavla Tykače ohledně zajištění jeho majetku. Tykač je obviněný z vytunelování CS Fondů. Vrchní soud v Praze zamítl zajištění jeho majetku jakožto náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. S tím Válková nesouhlasila a obrátila se na NS.

Soud projednal její stížnost v neveřejném jednání a odůvodnění svého rozhodnutí dosud nesdělil účastníkům řízení, řekl mluvčí soudu Petr Knötig. Proto zatím verdikt nekomentoval. Tykač podle svého mluvčího Jana Chudomela předpokládal, že NS rozhodne v jeho prospěch. Obhájci miliardáře připravují návrh na zastavení trestního stíhání Tykače kauze CS Fondů.

Vrchní soud v Praze zamítl zajištění Tykačova majetku tím, že zrušil usnesení dozorujícího žalobce o zajištění jeho majetku jakožto náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. S tím se ale neztotožnila ministryně spravedlnosti a podala v neprospěch Tykače stížnost pro porušení zákona. Podle ní pražský vrchní soud nepostupoval ve věci v souladu s trestním řádem.

Nejvyšší soud ale dospěl k opačnému závěru. „Je tomu totiž přesně naopak, neboť stížnostní soud (Vrchní soud Praha) se problematikou zajištění důsledně zabýval v celé její šíři, o čemž svědčí obsáhlé odůvodnění jeho jednotlivých rozhodnutí,“ uvedl Knötig.

„Tato stížnost (Válkové) byla téměř totožná s předchozí stížností, kterou Nejvyšší soud ČR zamítl již dříve. Proto jsme očekávali, že rozhodne stejně,“ uvedl Chudomel.

Neuspěla ani Benešová

Nejvyšší soud letos v březnu podobnou věc už řešil. Konstatoval, že Vrchní soud v Praze nechyboval, když odmítl zajistit Tykačův majetek kvůli kauze vytunelovaných CS fondů. Na Nejvyšší soud se už v lednu obrátila tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD) se stížností v Tykačův neprospěch, podle ní byly zákonné důvody pro zajištění Tykačova majetku. Nejvyšší soud ale její stížnost zamítl.

Válková podala stížnost znovu s tím, že v kauze jsou nové důkazy, které musí NS zhodnotit. Svoji stížnost opírala i o výsledky šetření Nejvyššího státního zastupitelství, z nichž vyplývá, že Tykač měl z posuzované trestné činnosti obdržet podíl zhruba 341,7 milionu korun.

Třetí stížnost, kterou naopak ve prospěch Tykače podala Benešová, stáhla ministryně Válková bezprostředně po svém nástupu do funkce. Tím bezprecedentně zasáhla do rozhodovací pravomoci soudů, protože Nejvyšší soud v této věci již stanovil datum veřejného projednání, uvedl Tykačův mluvčí. „Paní ministryně Válková postupuje velmi nestandardně a podle některých expertů již překročila hranice ústavnosti,“ dodal.

Z CS Fondů zmizela v 90. letech více než miliarda korun. Majetek v těchto třech fondech spravovala skupina Motoinvest, Tykač byl jejím ředitelem. Protože byl podezřelý z uvedených machinací, policie se loni v červenci rozhodla zabavit část jeho majetku. Šlo o nemovitosti zhruba za 100 milionů korun a bankovní účty, na nichž měl statisíce korun. Tykač se kvůli tomu obrátil na Vrchní soud v Praze, který loni v srpnu rozhodnutí o zabavení jeho rozsáhlého majetku zrušil s argumentem, že o spáchání trestného činu Tykačem nejsou věrohodné a spolehlivé důkazy. Tykač obvinění z vytunelování CS Fondů opakovaně odmítl.

Dědictví Motoinvestu
Z CS Fondů zmizela v 90. letech více než miliarda korun. Majetek v těchto třech fondech spravovala skupina Motoinvest, Pavel Tykač byl jejím ředitelem. Protože byl podezřelý z uvedených machinací, policie se loni v červenci rozhodla zabavit část jeho majetku. Šlo o nemovitosti zhruba za 100 milionů korun a bankovní účty, na nichž měl statisíce korun. Tykač se kvůli tomu obrátil na Vrchní soud v Praze, který loni v srpnu rozhodnutí o zabavení jeho rozsáhlého majetku zrušil s argumentem, že o spáchání trestného činu Tykačem nejsou věrohodné a spolehlivé důkazy. Tykač obvinění z vytunelování CS Fondů opakovaně odmítl.