Chudým se snížily dávky. Kvůli novému opatření už přišlo o část příspěvku 28 tisíc lidí – třetina ze všech oprávněných.
Hrozba snížení dávek v hmotné nouzi dopadla na velkou část lidí, kterých se týká. Kdo nepracuje, ten nyní místo příspěvku na živobytí až 3400 korun měsíčně dostává jen existenční minimum, tedy 2200 korun. Platí to pro lidi, kteří příspěvek pobírají víc než půl roku. „Ke konci prosince 2017 úřad práce snížil částku na živobytí celkem 28 327 příjemcům příspěvku na živobytí,“ uvedla na dotaz deníku E15 mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.
Aby si původní výši dávky zachovali, museli by příjemci odpracovat za měsíc dvacet hodin dobrovolné veřejné služby. Na veřejnou službu přitom zatím nastoupilo necelých osm tisíc lidí. „Je to strašně velký počet lidí, kterým příspěvky klesly,“ komentoval to Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi. Množství lidí, kteří jsou na příspěvku závislí, tak podle něj přichází do kritické situace.
„Znamená to, že tato chudinská dávka určená na naplnění základních potřeb už nestačí ani na to nejnutnější,“ říká. Příspěvky na živobytí využívají lidé na bydlení, jídlo a na základní potřeby. Jejich snížení zhoršuje podle Šimáčka závislost chudých na nelegální práci.
Kromě veřejných prací si mohou lidé zachování výše příspěvků na živobytí zajistit i jinak. Účastí na projektech úřadu práce nebo když prokážou, že si oficiálně přivydělávají. Pro některé skupiny ani hrozba snížení dávek neplatí. Třeba pro lidi starší než osmašedesát let.
Od počátku platnosti nového pravidla se objevují informace, že někteří uchazeči o veřejné práce mají smůlu. „V některých místech je převis zájmu o veřejné práce a nabídka nedostačuje,“ uvádí i Šimáček. Celorepublikově je v tuto chvíli téměř dvanáct tisíc míst.
„Počet pozic pro výkon veřejné služby roste,“ uvádí Beránková. Přitom doposud na veřejnou službu nastoupilo nebo v nejbližší době nastoupí 7817 klientů. „Nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče,“ popisuje Beránková.
Podmínka, že příjemci příspěvku na živobytí mají pracovat, aby si zachovali vyšší dávku, má pomoci zachovat nebo vytvořit u lidí pracovní návyk. Příspěvek na živobytí dostávají lidé, kteří jsou déle než rok bez práce.
