Klaus na Nový rok vyhlásil amnestii, která kromě odpuštění krátkých trestů ukončila trestní stíhání v kauzách trvajících déle než osm let se sazbou do deseti let. Bez závěru tak skončily některé ostře sledované kauzy týkající se korupce či závažné hospodářské kriminality. Amnestie je široce kritizována.
Vláda kvůli ní čelila ve čtvrtek ve Sněmovně hlasování o nedůvěře, které vyvolala právě Zaorálkova ČSSD. Kabinet už páté hlasování ve svém funkčním období přežil, přestože proti podobě amnestie vystoupila i koaliční TOP 09.
„V této zemi málokdo věří na to, že tyto věci jsou náhodné,“ podotkl Zaorálek. Někteří pachatelé, kteří se dosud skrývali v zahraničí, podle něho krátce před vyhlášením amnestie přijeli zpět do Česka. Existuje proto velmi vážné podezření, že o prezidentově záměru mohli mít dopředu určité informace.
Zaorálek proto Klause v dopise žádá o sdělení, kdo se na přípravě amnestie podílel a které osoby a orgány měly k dokumentu přístup předtím, než byl předložen ke kontrasignaci předsedovi vlády.
Místopředseda ČSSD dnes také poukázal na čtvrteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde uspěla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Soud rozhodl, že se nemusela omlouvat za výrok o zákulisní justiční mafii, které pronesla v roce 2007 například na adresu někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.
Veseckou Klaus nyní navrhl do funkce zástupkyně ombudsmana a podle Zaorálka to znamená, že metody justiční mafie prezidentovi nevadí. Amnestii tedy klidně mohli připravovat lidé s touto mafií spojení, kromě Vesecké místopředseda ČSSD zmínil exministra spravedlnosti Pavla Němce či právníky Milana Kindla, bývalého děkana plzeňských práv, a Karla Muzikáře.
