Zároveň Bartuška podle prezidenta není žádný odborník na energetiku, protiřečil si Klaus. „Žádného Bartušku neznám. Nevím, jestli on je zmocněncem pro dostavbu Temelína. Myslel jsem, že on je jakýmsi podivným zmocněncem pro českou energetiku,“ prohlásil.
K dostavbě třetího a čtvrtého temelínského bloku a k jaderné energetice Klaus uvedl: „Běžný občan nedoceňuje, že pětina energie vzniká právě tady.“ Temelín je na tuzemském energetickém trhu důležitým prvkem, přesto jsou lidé, kteří si toho nedokáží vážit, dodal prezident.
Rizika, že by se projekt výstavby nových bloků prodražil či nebyl dokončen v termínu, Klaus nechtěl příliš komentovat. Uvedl jen, že takové zkušenosti s výstavbou jaderných elektráren v zahraničí skutečně jsou. „Je povinnost a úkol současného vedení společnosti ČEZ, aby byl projekt udělán racionálním způsobem,“ konstatoval.
:
Klaus se do Temelína vrátil po devíti letech, naposledy elektrárnu navštívil v březnu 2003 při své cestě po Jihočeském kraji. V Temelíně byl ale již předtím, například v roce 1997 jako předseda vlády zavítal do ještě nedokončeného provozu, v roce 2000 tam přijel jako předseda Poslanecké sněmovny. Klaus je znám jako zastánce jaderné energetiky. Za jeho vlády padlo rozhodnutí o dokončení rozestavěné elektrárny v Temelíně.
Nepostradatelnost energie z jádra zastává i ministr průmyslu a obchodu , který byl dnes v Temelíně také. „Naším úkolem je najít pro budoucnost správný energetický mix, tedy podíl různých zdrojů, které máme a budeme mít k dispozici za předpokladu, že nebudeme chtít elektřinu dovážet. A cíl je zřejmý - české domácnosti nesmí strádat a český průmysl musí mít k dispozici stabilní elektřinu za stabilní cenu tak, aby mohl udržet a zvýšit počet pracovních míst,“ řekl ČTK Kuba. Podle něj by rozšíření Temelína mělo v příštích desetiletích zajistit dostatek cenově přijatelné, stabilní a čisté energie pro české domácnosti a průmysl.
Stavba dalších dvou temelínských bloků by mohla začít v roce 2016, její dokončení je v plánu do roku 2025. O mají zájem americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Náklady na odhadují na 200 až 300 miliard korun.
