Prezidentovi vadí princip, podle kterého by výše důchodu více odpovídala tomu, kolik člověk zaplatil na důchodovém pojištění. Protože ale Klaus zákon nevetoval, bude i přes jeho nesouhlas platit. Svůj podpis nepřipojil jen jako gesto.
Podle Dienstbiera je ale prezidentovo rozhodnutí nevrátit návrh zákona sněmovně ani ho nepodepsat z ústavněprávního hlediska nepřijatelné. „Tento krok prezidenta Klause považujeme za porušení ústavních principů, neboť prezident má z ústavy pravomoc vrátit návrh zákona s odůvodněním Poslanecké sněmovně, a pokud tak neučiní, tak má povinnost zákon podepsat,“ zdůraznil místopředseda.
Současně doplnil, že pokud prezident nevyužije svého práva zákon vrátit sněmovně, je zákon s konečnou platností přijat a musí být prezidentem podepsán. Prezidentovo rozhodnutí Dienstbier přirovnal k „chytré horákyni, ani nahé, ani oblečené“.
„Bohužel v případě prezidenta Klause to není poprvé, kdy se setkáváme s podobným svérázným výkladem ústavy a faktickým porušováním ústavních povinností hlavy státu,“ dodal Dienstbier.
Stejnou formu nesouhlasu s normou přijatou parlamentem - tedy nepodepsání zákona, ovšem nikoli jeho veto - použil Klaus například v dubnu 2005. Tehdy nepřipojil svůj podpis k zákonu o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který označil za neekonomický i neekologický, ale nechtěl zabránit jeho „uvedení do života“.
Před třemi lety prezident nepodepsal zákon, který upravoval podmínky pro uzavření sňatku či registrovaného partnerství. Zopakoval tak své odmítavé stanovisko k úředním svazkům osob stejného pohlaví, jejichž zavedení v roce 2006 neúspěšně vetoval. Letos v březnu Klaus oznámil, že nepodepíše novelu zákona o České národní bance, která upravuje její působnost jako součásti nově vzniklého evropského systému dohledu nad finančním trhem. Podle prezidentova názoru je norma dalším krok k systematickému omezování suverenity českých ústavních institucí.
Takzvaná malá důchodová reforma reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který vládě přikázal upravit vyplácení důchodů podle zásluhovosti. Lidé s vyšší mzdou, kteří platí vyšší sociální pojištění, by měli ve stáří dostávat důchod vyšší. To se děje na úkor jejich spoluobčanů ze střední vrstvy. Dále nový předpis prodlužuje věk pro odchod do důchodu.
