Na současné situaci se podle Klause podílí i tuzemský byznys, který prý prostřednictvím vlastních organizací či think tanků nevyvíjí dostatečný tlak na změnu.
„Zázrakem by byl zvrat dnešních tendencí, záložním programem by mohlo být zastavení dalšího zhoršování, což by snad mohlo nalézt širší podporu. Problémem je ale i to, že je regulace trhu často prováděna v zájmu byznysu, jak nám opakovaně připomíná ekonomická věda, zejména některé její školy. Milton Friedman vždy zdůrazňoval, že je „pro-market“, nikoli „pro-business“. Tento rozdíl je velmi důležitý,“ uvedl bývalý prezident.
Klaus se domnívá, že současný vývoj je důsledkem dosavadních evropských trendů, proti nimž není schopna zasáhnout žádná politická síla. Pokud se o to někdo pokusí, je hned označen za antievropana, ač jde úplně o něco jiného. „Jde o stejně elementární věci, o které nám šlo po roce 1989. O svobodu a demokracii, o obhajobu trhu proti jeho mrzačení státní regulací, o elementární suverenitu jednotlivých evropských zemí,“ dodal.
| Glosa Lukáše Kovandy |
|---|
| Václav Klaus doslova hýřil vtipem. Zdá se, že život bez vrcholné funkce jeho náladě svědčí. Nemají pravdu ti, kteří říkají, že smyslem pro humor nevládne. Z obsahu jeho přednášky a následných odpovědí na četné dotazy mě zaujala zejména jeho poznámka, že ekonomické sankce namířené proti Rusku působí. V kontextu jeho promluvy jsem poznámku pochopil tak, že působí ve směru zamýšleném stranami, které sankce uvalují. Prezidenta Klause přitom vnímám jako skeptika, co se vlivu sankcí týče. Zajímavý byl také jeho postřeh, že Rusko drželo dlouhá léta Ukrajinu ekonomicky „nad vodou“, prostřednictvím subvencovaných dodávek energií. To je prý věc, které si v kontextu nynějšího konfliktu nikdo nevšímá a neupozorňuje na ni. Budoucí vývoj Evropské unie vidí jako „brodění se bahnem“. Ze západní do východní části Německa se již vlastně čtvrtstoletí přesouvají objemné transferové platby a není příliš důvod domnívat se, že podobné transfery přerozdělovaných prostředků nemohou ještě dlouhou dobu plynout mezi jednotlivými zeměmi či částmi eurozóny, nebo Evropské unie. Třeba do Řecka. Malé země typu České republiky nemají prý šanci vývoj EU, toto „brodění se bahnem“, zvrátit, tím méně po 1. listopadu letošního roku, kdy dále klesla váha jejich hlasu. Vlastně jediný, kdo může podle VK zásadně směnit směřování Evropské unie, je Německo. |
Lukáš Kovanda je hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen
Plné znění Klausova projevu přinese v příštím vydání týdeník Euro.
:
