Koalice bude o služebním zákonu jednat s opozicí

Premiér Bohuslav Sobotka na mimořádné schůzi sněmovny. (archivní foto)

Premiér Bohuslav Sobotka na mimořádné schůzi sněmovny. (archivní foto) Zdroj: CTK

Koaliční strany se dohodly, že budou o podobě služebního zákona jednat s opozicí. První schůzka se uskuteční v pátek ve Sněmovně a zúčastní se jí dvojice zástupců za každou sněmovní stranu. Do příštího pátku chce mít koalice jasno o dalším postupu. Projednávání zákona v dolní komoře se zatím přerušovat nechystá. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury je rozhodnutí koalice jednat s opozicí dobrým krokem.

„Obstrukce jsme volili k tomu, abychom jednali. Naším cílem nebylo zabránit přijetí zákona, ale aby zákon byl dobrý,“ řekl Stanjura. Doufá, že koalice myslí debatu vážně a nebude to tak, že si „odfajfkuje“, že jednala s opozicí, a po hodině prohlásí, že debata nikam nevede.

Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) nepovažuje dohodu koalice za nic překvapivého, debaty s opozicí se už podle něho konaly. „Budeme se snažit samozřejmě zjistit, kde je možnost dohody,“ řekl novinářům. Mělo by se podle něho ukázat, jestli obstrukce pravicové opozice nejsou samoúčelné.

Především návrhy ODS a TOP 09, které obstrukce slíbily, pokud koalice nepřistoupí na čtveřici jejich požadavků, si chce vyslechnout také hnutí ANO. „Dneska jsme se shodli interně, v rámci koalice, že bychom se chtěli pokusit dosáhnout dohody o dalším postupu do příštího pátku,“ uvedl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

I přes odpor opozice?

Na dnešní koaliční diskusi zazněla i varianta, že by koaliční strany zkusily služební zákon protlačit Sněmovnou přes odpor opozice. Byla ale prý velmi rychle zavržena. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš naopak se po jednání zmínil o možnosti ústupku opozici v podobě zkrácení funkčního období pro prvního šéfa generálního ředitelství státní služby. Další by se pak vybíral po příštích sněmovních volbách.

Předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola míní, že požadavky opozice nesmí být diktátem. Rád by také viděl její připomínky zapracované do paragrafového znění návrhu. Po dnešním jednání také jako jediný vyjádřil přesvědčení, že sněmovní schůze by měla být po dobu vyjednávání s opozicí přerušena. Na koaliční schůzce se ale o takové možnosti prý nejednalo.

Požadavky pravice, například zrušení plánovaného generálního ředitelství státní služby, nejsou podány jako pozměňovací návrhy. Stanjura na rozdíl od Miholy soudí, že jde o práci pro vládní legislativce. „Když se shodneme na zadání, jsou schopni to podle mě během deseti dnů napsat,“ uvedl šéf poslanců ODS. Doufá, že opozici se podaří vládní většinu přesvědčit.

V takovém případě by se ale norma musela vrátit ze závěrečného sněmovního kola do druhého čtení, nynější schůze by tím skončila. Podle Stanjury jde o technikálii. „Když se skutečně dohodneme, procedura ve Sněmovně je velmi jednoduchá a může být velmi rychlá,“ dodal.

V platnosti od ledna 2015

Koaliční vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL počítala s tím, že její verze služebního zákona bude účinná od začátku příštího roku. Argumentovala i požadavkem Evropské unie. Někteří opoziční představitelé to ale zpochybňovali a tvrdili, že unii jde spíše o kvalitu zákona než o termín jeho účinnosti.

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová dnes řekla, že leden 2015 je zatím v dohodách s EU přísně dán. Když nebude dodržen, nebude mít Česko schválené operační programy a přijde o evropské peníze. Jourová si myslí, že jednání s EU o odkladu by byla možná, zatím se prý ale nechystají.