Především pomocí daňových změn chce podpořit firmy i menší podnikatele vznikající vláda Spolu a Pirátů se STAN. V programovém prohlášení, které lídři pětice stran podepsali, se zavazují snížit odvody sociálního pojištění o dva procentní body nebo zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Velké výrobní nebo logistické podniky však mohou naopak doplácet na vyšší daně z komerčních nemovitostí. To by se podle nich negativně odrazilo mimo jiné na spotřebitelských cenách. V dokumentu chybí i zvýšení limitu pro paušální daň živnostníků.
„Koaliční program vnímáme vůči podnikatelům jako relativně vstřícný. Jsou v něm promítnuta také doporučení Hospodářské komory,“ řekl serveru E15 její šéf Vladimír Dlouhý. Mimo jiné jmenoval právě úlevu na sociálním pojistném, zvýšení stropu pro dohody o provedení práce, automatickou valorizaci minimální mzdy či snahu, aby jádro získalo statut bezemisního zdroje a plyn přechodného zdroje.
„Nezaznamenali jsme ale v programu některé body, které měly ulevit drobným podnikatelům i státu od administrativy, příkladem je zvýšení limitu pro paušální daň osob samostatně výdělečně činných z jednoho na dva miliony korun,“ dodal Dlouhý.
Poukázal rovněž na stavební zákon, který chce nová vláda přepsat. Hospodářská komora by uvítala, aby v něm zůstalo co nejvíce prvků vedoucích ke zrychlení povolování staveb, k digitalizaci, koncentraci rozhodování a zkrácení lhůt.
Některé podniky kritizují programový bod, který hovoří o rozšíření možností pro obce při stanovení koeficientu základní sazby daně z nemovitosti. Kandidát STAN na ministra průmyslu a obchodu Věslav Michalik potvrdil, že se to může týkat i komerčních objektů. „Oproti Německu nebo Polsku nejsou v Česku investoři vítáni, protože obce z toho, že mají ve své blízkosti různé haly, nic nemají. Chceme, aby se pohled radnic na firmy změnil a profit měly obě strany,“ uvedl.
Může to však mít i jiné důsledky, varuje Eduard Forejt z developerské společnosti Passerinvest Group. „Konstrukce nájemních smluv přenese zvýšenou daň na nájemce a potažmo se projeví ve zvýšení cen produktů, tedy cen pro občany,“ míní.
Podle partnera realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield Michala Sotáka by vyšší zdanění nemovitostí představovalo problém zejména pro velké výrobní firmy. „Ty si destinaci pro umístění svého provozu vybírají po pečlivém vyhodnocení všech parametrů a víme o mnoha významných společnostech, které si právě kvůli příznivým podmínkám i v daňové oblasti zvolily právě Českou republiku,“ dodal.
Asi nejzásadnější daňová změna příští vlády, kterou je snížení pojistného na straně zaměstnavatele, je podmíněna úspěšnou konsolidací veřejných financí. Závazek nemůže být splněn hned, protože by ještě více prohloubil zadlužení státu, které v posledních dvou letech raketově stouplo. Budoucí vládní koalice hodlá snížit deficit veřejných financí pod tři procenta HDP. Spolu, které mělo v programu pokles na 1,5 procenta, tak ustoupilo Pirátům se Starosty a nezávislými.
Ekonomové se domnívají, že se program dostatečně nezabývá příjmovou stránkou rozpočtu a úsporami. „Vláda bude muset hledat i daňové příjmy. Pravděpodobně nepůjde o zvyšování přímých daní, ale na pořad dne zřejmě přijde úprava těch nepřímých, například spotřební daně nebo DPH,“ uvedl hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný, který také zpochybňuje smysl daňové brzdy, kterou chce nová koalice zastropovat zvyšování daní. „My se setkáváme s nejrůznější brzdami, které se týkají výdajů veřejných rozpočtů. Na straně daňových příjmů je to poměrně novátorský přístup. Nemyslím si, že je to úplně efektivní. Pokud by se na nějakou brzdu mělo dbát, tak je to ta na výdaje státního rozpočtu,“ dodal.
