I když se po téměř půlročním jednání vládní strany shodly, že armádní rozpočet se v příštích šesti letech vyšplhá na 1,4 procenta HDP, jak prezident Miloš Zeman oznámil na summitu NATO, nad nominálním vyjádřením se vznášejí otazníky. Někteří koaliční poslanci kritizují náměstka ministra obrany Jiřího Borovce dosazeného Babišovým hnutím, podle něhož se dohoda vztahuje na letošní kondici tuzemské ekonomiky. Tedy ne na HDP, kterého Česko dosáhne na začátku příští dekády. Podobný výklad odporuje praxi v severoatlantické osmadvacítce. Ta kalkuluje s aktuálními, nikoli několik let starými údaji.
Na žádost deníku E15 o vysvětlení reagoval Borovec vyhýbavě. „Počkejme si na 22. září, kdy čísla oficiálně schválí vláda,“ uvedl. Podle šéfa rezortu Martina Stropnického (ANO) by měl rozpočet ročně stoupat zhruba o dvě miliardy. Původní plány ministerstva financí, které od roku 2016 předpokládalo růst výdajů na obranu v řádu několika stovek milionů korun, prý už neplatí.
Problém je však v tom, že ani po zvyšování o dvě miliardy by dohoda o 1,4 procenta HDP nebyla splněna. A to ani při kalkulaci s letošní výší produktu, kterou má prosazovat Borovec.
Pokud by platila Stropnického slova, vojsko by v letech 2016 až 2020 dostalo o deset miliard navíc. K dispozici by tak mělo 53,5 miliardy. Nicméně z HDP odhadovaného pro letošek vychází 56,8 miliardy. A pokud by ekonomika dále rostla, mělo by to být ještě více. Bezpečnostní odborník sociální demokracie Miloš Balabán spočítal, že za šest let by armáda mohla hospodařit se sedmdesáti miliardami. Jde samozřejmě o predikci vývoje hospodářství, která se nemusí naplnit.
V současnosti vydává Česko na obranu zhruba jedno procento HDP. S výjimkou Řecka jsou na tom podobně i další evropské země, za což je kritizují Spojené státy. Členové aliance se proto na summitu v Newportu zavázali, že tento podíl zvýší za deset let na dvě procenta.
