Kolo se k Smíchovu hodí, podezřelé vazby však dojem kazí, říká architekt

Vizualizace ruského kola na Hořejším nábřeží na pražském Smíchově

Vizualizace ruského kola na Hořejším nábřeží na pražském Smíchově Zdroj: ctk

Vizualizace lávek propojujících pražské ostrovy od architekta Miluniće
Vizualizace lávek propojujících pražské ostrovy od architekta Miluniće
Lávky architekta Miluniće
Vyhlídkové kolo na pražském Smíchově
Vyhlídkové kolo na pražském Smíchově
7
Fotogalerie
Vydání kladného stanoviska Prahy 5 k výstavbě vyhlídkového kola za 200 milionů korun vyvolalo mezi obyvateli české metropole bouřlivou diskuzi. Vzhled a umístění šedesátimetrové atrakce však není jedinou spornou věcí v celé kauze. Podezřelé jsou totiž také vazby, které se nacházejí za realizátorem, firmou Timsbury Capital.

Ty odkryla nezisková organizace Transparency International. Podezřelý už je samotný fakt, že společnost existuje přibližně čtvrt roku, zajímavé jsou ale především vazby jejího vlastníka, Jiřího Havrdy, který působí rovněž ve firmě CHEMPRAH. V ní má majoritní podíl Filip Chytrý, který je spojován s podezřelými zakázkami pro pražský IKEM. Tedy těmi, které jsou údajně navázány na Romana Janouška.

Přes společnost KAMÍNKA je zase Havrda napojen na Jiřího Pergla, jehož advokátní praxe je podle Transparency propojena s Ivo Rittigem. Organizace rovněž upozorňuje na možné napojení na současné lidi z radnice Prahy 5. „Snaha investovat v Praze je sice chvályhodná, ale má své ale. Pokud se prokáže vliv zájmové skupiny kolem Janouška, Rittiga, Hrdličky a současného starosty Radka Klímy, bude to vizitka toho, že se Praha 5 z mafiánského vlivu nevymanila,“ řekl pro E15 Tomáš Vích, publicista a architekt z ateliéru AA Vích.

Zatímco mnozí architekti k výstavbě kola zaujímají odmítavý postoj, podle Vícha myšlenka není až tak nesmyslná. „Asi konzervativce a památkáře překvapím, ale z památkového hlediska mi přijde výstavba kola přípustná, dokonce se pro ráz Smíchova hodí. Na druhou stranu Praha již v Holešovicích stejnou atrakci má, klidně by kolo na výstavišti mohlo být i větší, aby z něj byl rozhled na pražské centrum“. Rovněž ale dodává, že by se z kola pravděpodobně stal stejný tahák na peníze, jako mělo být plánované oceanárium pod Stalinem.

Zatím se však o výstavbě nové atrakce rozhodovalo pouze na půdě Prahy 5, kde ji radní schválili. Na řadě budou nyní památkáři, kteří , že k celému projektu plánují vydat zamítavé stanovisko. Povolení výstavby místním úřadem také neproběhlo hladce. „Tento projekt považuji za nerealizovatelný, i s ohledem na mou odbornost související s památkovou péčí. Hlasoval jsem proti výstavbě kola, musím však ctít demokratickou většinu,“ řekl radní a člen Výboru územního rozvoje Prahy 5 Tomáš Homola.

V současnosti se chystá podepsání smlouvy, ačkoliv není jasné, zda k výstavbě vůbec dojde. Provozovatel atrakce bude měsíčně za pronájem prostor platit 56 500 korun, smlouva bude mít platnost deset let. Na dalších deset let však může být za stejných podmínek prodloužena. „Pokud do 1. listopadu příštího roku investor nedodá pravomocné stavební povolení, smlouva k tomuto dni zaniká,“ dodává Homola.

Vládnou Praze obchodní domy?

Jedním z argumentů radních Prahy 5, proč výstavbu kola schválili, je „odříznutí Smíchova od centra města“. Pokud by došlo k zprovoznění atrakce, do městské části by se údajně přesunula část veřejného dění a městského života. S touto separací od zbytku Prahy souhlasí i Vích, vyhlídkové kolo však podle něj není řešením. „Smíchov by měl využít architektonické unikátnosti druhého břehu, kde se nachází Tančící dům architektů Vlada Miluniće a Franka O. Gehryho“.

Vizualizace lávek architekta Miluniće

Východiskem by podle Vícha mohl být například Milunićův projekt tří lávek, jež by se klenuly nad Vltavou. Kromě toho, že by nabízely propojení obou břehů, by rovněž umožnily chodcům pohybovat se mezi Střeleckým, Dětským a Slovanským ostrovem.

Vích rovněž poukazuje na podivnou koncepci v povolování pražských staveb a zvláštní politicko-kulturní propojení. „Místo toho, aby se Praha snažila o vytvoření polyfunkčního prostředí krátkých vzdáleností, za zvláštních okolností dochází k výstavbě obřích nákupních center a administrativních zón,“ říká architekt. Podle něj by měla každá čtvrť svým obyvatelům nabídnout dostatek nákupních i volnočasových příležitostí. Tak, jak tomu velí trend v evropském urbanismu posledních padesát let.