Komentář Bohumila Pečinky: My stranu nedáme, radši ji zbouráme | E15.cz

Komentář Bohumila Pečinky: My stranu nedáme, radši ji zbouráme

Komentář Bohumila Pečinky: My stranu nedáme, radši ji zbouráme
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Blesk:ALEXANDR MALACHOVSKÝ

Bohumil Pečinka

V politice je lepší nějaké rozhodnutí než žádné. Tou druhou cestou se v sobotu vydal ústřední výkonný výbor ČSSD. Uplynulých dvanáct měsíců sociální demokracie by se dalo popsat stručně: trojí dramaticky prohrané volby (sněmovní, komunální, senátní) a nic. Žádná reflexe příčin, žádné vyvozování odpovědnosti. Jen pokračování ve starých válkách zahájených v roce 2011 pod prapory sobotkovců a haškovců. 

Člověk by čekal, že se členové ÚVV nějak vyjádří k výroku exministra Chovance, že by ČSSD měla vystoupit z vlády. Stejně tak by bylo logické zaujmout postoj k výroku plzeňského hejtmana Bernarda o tom, že by se oba proudy v ČSSD mohly rozejít. Nebo alespoň někdo mohl popsat příčiny nejhoršího volebního výsledku v obecních volbách v Praze. A zase nic.

Vnitřně rozhádaní sobotkovci, kteří mají většinu v ústředním výboru, si namísto reflexe volebních neúspěchů našli náhradní terč – za problémy v ČSSD může haškovská platforma Zachraňme ČSSD. S jediným politickým konceptem vystoupil statutární místopředseda Zimola, který svůj plán shrnul do pěti bodů: přímá volba předsedy a místopředsedů, přeregistrace členů ČSSD a odstranění „mrtvých duší“, příprava nových a moderních stanov, rekonstrukce vlády, revize programu ČSSD.

Následně si Zimola dvakrát řekl o důvěru, ale hlasování se nekonalo. Důvod? Sobotkovci se obávali, že by vyjádřením nedůvěry získal étos mučedníka, který veškerou aktivitu obrátí k jarnímu sjezdu. Jenže sobotkovci svým postojem nezablokovali jen své protivníky, ale stranu jako takovou. Ta si bude muset svá životní rozhodnutí odehrát jinde a jinak.

Sobotní zasedání ÚVV ukázalo dvě věci. I po sérii neúspěchů drží moc v ČSSD neprostupná stranická nomenklatura určená linií Chovanec – Poche – mladí progresivisté – většina poslaneckého klubu. Tito lidé bojují minulé bitvy a odmítají přijmout odpovědnost za volební katastrofu. Veškerou energii zaměřují na potírání druhého křídla. Volně parafrázováno: My stranu nedáme, radši ji zbouráme.

Stranická nomenklatura přitom strategicky drží v pozici předsedu Hamáčka. Ten lavíruje mezi různými proudy, je rád za každý nový den u moci a sobotkovcům přitakává, že jednotu strany ohrožuje pouze platforma Zachraňme ČSSD.

Když ani tři volební prohry nestačí, aby se sociální demokracie vzpamatovala, bude si muset prožít ještě jednu – jarní volby do europarlamentu. Pak už jsou jen dvě cesty – buď spořádaná likvidace, anebo odchod sobotkovců i haškovců z vedení a jejich nahrazení neznámými veterináři (jako v roce 2011 v KDU-ČSL) nebo univerzitními profesory (jako v ODS v roce 2013).

Sobotní zasedání širšího vedení ČSSD svědčilo o jediném: naše nejstarší politická strana definitivně ztratila pud sebezáchovy.

 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!