„Není v pořádku, že malé odbory ochromují celou naši zem kvůli prosazování svých dílčích zájmů,“ uvedla Nahlesová. Podle ní by rozhodující slovo při vyjednávání o pracovních podmínkách zaměstnanců měly mít ty odbory, které zastupují nejvíc pracujících v podniku, a ne ty, které zastupují malou skupinu pracujících na klíčových místech.
Podle připravovaného zákona by ve firmách měla platit jedna kolektivní smlouva. Jednotlivé odborové svazy by se měly předem dohodnout mezi sebou a pak společně vyjednávat se zaměstnavatelem. Pokud by některý z menších svazů na dohodu nepřistoupil, i jeho členové by byli vázáni podmínkami, které vyjednají nejsilnější odbory v podniku, a po dobu trvání kolektivní smlouvy by tento malý svaz neměl právo vyvolat stávku.
Svaz strojvůdců může přijít o vliv
Pokud by zákon v této podobě začal platit, do značné míry by omezil riziko stávek na železnici. V největším německém železničním dopravci Deutsche Bahn působí dva odborové svazy: svaz GDL, který zastupuje většinu strojvůdce, a svaz EVG, který zastupuje zbývající strojvůdce a téměř všechny ostatní zaměstnance. Všechny dosavadní stávky za zvýšení mezd a zkrácení pracovní doby strojvůdců přitom svolal menší svaz GDL.
Veřejnost souhlasí
Omezení síly malých odborových svazů má podporu německé veřejnosti. V průzkumu pro nejnovější vydání týdeníku Der Spiegel uvedlo 53 procent Němců, že nesouhlasí s tím, aby v podnicích fungovaly odborové svazy zastupující zájmy úzkých profesních skupin. Opačný názor mělo 43 procent dotázaných.
Ministerstvo práce se ale obává, aby zákon neporušil ústavou zaručené právo na stávku. Nahlesová proto chce návrh zákona ještě před jeho projednáváním ve vládě předat k přezkoumání ministerstvu spravedlnosti, které by mělo prověřit, zda je právně nezávadný. Malé odborové svazy už avizovaly, že jsou připravené zákon napadnout u německého ústavního soudu.
