WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost nebo inovace. Autoři vycházejí z dat OSN a dalších mezinárodních organizací a z vlastního průzkumu mezi 15 tisíci zástupci firem ve sledovaných zemích. Země na prvních příčkách žebříčku dosáhly všechny velmi dobrých výsledků v oblasti investic na podporu inovací a v rozvoji talentů.
„Tyto chytré a cílené investice byly možné díky koordinovanému přístupu na základě pevné spolupráce veřejného a soukromého sektoru,“ stojí v prohlášení WEF.
Zlepšení u deseti pilířů
Česko se zhoršilo pouze u dvou faktorů, a sice z hlediska velikosti trhu a inovací. „Přičemž pilíř inovace měl na zhoršení většinový podíl (81%). Nicméně na celkovou změnu skóre ČR byl vliv pilířů, ve kterých si ČR pohoršila, zanedbatelný,“ uvedla zpráva WEF. U zbylé desítky faktorů si naopak země polepšila.
Pozitivní vývoj v letošním roce ovšem zastiňuje fakt, že v porovnání s původní patnáctkou členských států EU Česko stále výrazně zaostává. „Pokud porovnáme úroveň konkurenceschopnosti ČR s průměrem EU-15, je patrné, že díky letošnímu zlepšení o 9 příček jsme se dokázali dostat na úroveň srovnatelnou s obdobím 2011 – 2012. Snížení rozdílu na předkrizovou úroveň je zatím v nedohlednu,“ vysvětlila zpráva WEF.
Česko má na srovnatelné úrovni finanční trhy a u makroekonomického prostředí vykazuje dokonce lepší výsledky. „Ve všech ostatních oblastech ČR stále za průměrem původních členských států EU‐15 zaostává,“ dodal WEF.
Švýcarsko skončilo na první příčce pošesté za sebou. V první desítce se umístilo ještě pět evropských zemí, zbytek s výjimkou Spojených států obsadili Asiaté. Čína, která má druhou největší ekonomiku na světě, skončila v první třicítce. Polepšila o jednu příčku na 28. místo. Jiné rozvíjející se tržní ekonomiky, jako je Brazílie, Indie nebo Turecko, v hodnocení klesly.
Zdraví světové ekonomiky je v ohrožení
Organizace, která každý rok pořádá setkání politických a podnikatelských špiček v luxusním švýcarském lyžařském středisku Davos, upozornila, že zdraví světové ekonomiky je i přes podporu ze strany centrálních bank v ohrožení. Růst zemí jako je USA, Japonsko či Velká Británie v posledních letech ve velké míře podporovala měnová politika centrálních bank. Ekonomika v těchto zemích se nyní zlepšuje, „normalizace“ měnové politiky „by společně se zpřísněním finančních podmínek mohla mít dopad na vyspělé i rozvíjejí se ekonomiky“.
Spíše než stimulace centrálních bank zajistí v dlouhodobé perspektivě trvalý růst strukturální reformy a investice, které podpoří produktivitu, domnívá se WEF.
Negativní dopady na vyhlídky světové ekonomiky může mít i rostoucí napětí v řadě oblastí. Mnoho zemí navíc trápí prohlubující se nerovnost v příjmech. Ta může vytvářet sociální napětí v domácím prostředí, které se v důsledku může projevit i na celosvětové úrovni.
