„Vzhledem k tomu, že provedeným prověřováním policejní orgán dospěl k závěru, že se ve věci nejedná o podezření z trestného činu, bylo vydáno usnesení o odložení věci,“ uvedl mluvčí.
Podle něho kriminalisté kauzu prověřovali pro podezření z trestných činů podplácení a pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Detektivové se případem zabývali od roku 2002 již potřetí, vždy ho však nakonec odložili. „Naposledy bylo prověřování obnoveno v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství,“ dodal Ibehej.
Žalobci mají již rozhodnutí policie k dispozici. „Věc týkající se nákupu letadel Gripen byla policejním orgánem odložena a státní zástupce nyní rozhodnutí přezkoumává,“ řekl šéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality pražského vrchního státního zastupitelství Marek Bodlák.
S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. V 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupily, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.
Smlouva prošla pod Zemanem
Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.
Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si Česká republika stíhací letouny pronajme. Česko nakonec do výzbroje armády zařadilo gripeny: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21. Nyní chce Česko pronájem letadel o 14 let prodloužit.
| Chronologie pronájmu stíhaček gripen: |
|---|
| 26. března 1997 - Vláda rozhodla, že místo ruských migů se koupí novější typy stíhaček. O přezbrojení se ucházely americké firmy McDonnell Douglas-Boeing (letouny F/A-18) a Lockheed Martin (F-16), britsko-švédské konsorcium British Aerospace-Saab (Jas-39 Gripen) a francouzská Dassault Aviation (Mirage 2000). 10. ledna 2001 - Ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na nové víceúčelové taktické nadzvukové letouny. Postupně z něj odstoupily všechny firmy s výjimkou BAE Systems-Saab. 10. prosince 2001 - Kabinet rozhodl, že zahájí jednání s BAE Systems-Saab o dodávce stíhaček Jas-39 Gripen. 22. dubna 2002 - Vláda Miloše Zemana (ČSSD) jednomyslně schválila smlouvy o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen. 9. května 2002 - Sněmovna schválila návrh financování nákupu, Senát jej ale zamítl a veto už Sněmovna nepřehlasovala. 10. září 2002 - Vláda upustila od záměru nakoupit 24 nových stíhaček a rozhodla jednat s vládami dalších zemí o jiném řešení, například o pronájmu či koupi starších strojů. 15. ledna 2003 - Protikorupční policie odložila vyšetřování možné korupce při pořizování gripenů pro českou armádu. Podle kriminalistů sice zakázku zřejmě korupce provázela, její pachatele se však nepodařilo zjistit. 17. prosince 2003 - Kabinet rozhodl, že zahájí jednání se švédskou vládou o pronájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen; vláda tak respektovala předchozí doporučení odborné komise. 9. dubna 2004 - Vláda schválila smlouvy o desetiletém pronájmu 14 gripenů; podepsány byly v červnu 2004. 26. dubna 2005 - ČR oficiálně převzala od Švédska na čáslavské letecké základně prvních šest nových stíhaček Jas-39 Gripen; dalších osm letounů dostala do konce srpna. 20. února 2007 - Švédská televize informovala o korupci, jež údajně provázela jednání konsorcia BAE-Saab o prodeji a následně o pronájmu gripenů české armádě. 30. listopadu 2009 - Česká protikorupční policie podruhé odložila vyšetřování kauzy údajných úplatků při zakázce na pronájem stíhaček. 14. listopadu 2010 - Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že po skončení pronájmu v roce 2015 bude vypsán nový tendr. 1. února 2012 - Vláda rozhodla, že ČR se nevzdá nadzvukového letectva ani po roce 2015. Ministra obrany Alexandra Vondru (ODS) pověřila jednáním se zástupci švédské vlády o možnostech „překlenovacího řešení“ dalším provozováním 14 gripenů. 25. července 2012 - Vondra dostal na exkluzivní jednání se Švédskem čas do konce listopadu. Zároveň ale MO začalo ke stejnému termínu připravovat případné výběrové řízení. 12. listopadu 2012 - Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že za údajnou korupci v kauze pořízení gripenů pro českou armádu už asi nikdo obviněn nebude. 15. března 2013 - Premiér Nečas jednal o gripenech se svým švédským protějškem Fredrikem Reinfeldtem. Nečas prohlásil, že poslední nabídka Švédska na pokračování pronájmu stíhaček ještě neodpovídá českým představám a ČR by mohla zvolit jiné stroje. 14. srpna 2013 - Premiér překlenovací vlády Jiří Rusnok prohlásil, že by rozhodnutí o pronájmu gripenů rád nechal na nové vládě. V případě hrozby zhoršení podmínek prodloužení pronájmu ale nechá rozhodnout svoji vládu. 11. září 2013 - Ministr obrany v demisi Vlastimil Picek oznámil, že návrh smlouvy mezi ČR a Švédskem počítá s prodloužením pronájmu gripenů o 14 let. Roční splátky budou o třetinu nižší, než je tomu u dobíhajícího kontraktu. 9. října 2013 - Česká policie znovu odložila vyšetřování možné korupce při pořizování gripenů. |
Zdroj ČTK
