Přitom pozemní technikou je 601. skupina speciálních sil poměrně dobře vybavena, před několika málo lety si pořídila lehké obrněnce Dingo a Iveco. „Je tedy otázka, zda by průzkumníci neměli disponovat jinou schopností, která jim v současnosti schází. A tou je aeromobilita,“ řekl deníku E15 Vondra.
Za nerozumnou investici označil požadavek tajné služby i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle dalších odborníků navíc hrozí razantní snižování rozpočtu v řádu miliard a nucený odchod několika tisíc lidí.
Hlavním argumentem nákupčích, proč jednotka potřebuje tři vozidla Jackal od britské firmy Supacat, kdy jedno má stát 33 milionů, jsou prý mise v Afghánistánu. Jenže v blízkovýchodní zemi už budou čeští vojáci i jejich kolegové z NATO operovat nejvýše rok nebo rok a půl. „Připravujeme se na svět po Afghánistánu. Výhodou aeromobilty je to, že speciální síly jsou schopné zasahovat téměř kdekoliv. Navíc vrtulníky mohou pomáhat také při záchranných akcích doma,“ vysvětlil ministr.
Jednou z variant, kterou nyní zvažuje vedení rezortu, je výměna ruských bojových vrtulníků Mi-24/35 za americké stroje AH-64 Apache. „S investicemi do útočných vrtulníků nepočítáme. Výměna je otázkou dalšího rozhodnutí,“ poznamenal Vondra.
Zastánci britských „šakalů“ argumentují tím, že na rozdíl od vozidel Dingo a Iveco jsou jejich podvozky lépe chráněny proti minám. Dinga navíc nejsou určena pro bojové nasazení, ale pro přepravu osob. Na druhé straně to byly vozidla Tatra T-815 4×4 SOT speciálně vyvinutá pro potřeby dnes už zaniklé speciální jednotky vojenské policie, kterými se britští inženýři při vývoji šakalů inspirovali. Kopřivnická továrna je vyrobila pouze ve dvou exemplářích.
Kolik má armáda obrněných vozidel
Vojáci už nakoupili celkem 107 osmikolových obrněných transportérů Pandur za 14,4 miliardy korun a tři desítky lehkých obrněnců Dingo a Iveco za jednu miliardu. Dalších 90 vozidel Iveco objednalo ministerstvo přede dvěma lety za necelé čtyři miliardy.
