Kraj, který spojuje Čechy a Moravu, opět směřuje k vládě levice | E15.cz

Kraj, který spojuje Čechy a Moravu, opět směřuje k vládě levice

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Do krajských voleb zbývá necelý měsíc. V seriálu deníku E15 vám představujeme hlavní témata, s nimiž chtějí zaútočit na vítězství dvě největší strany – ČSSD, která obhajuje posty hejtmanů, a ODS, která se hodlá v regionech rehabilitovat. Postupně navštěvujeme jednotlivé kraje a díváme se, jak tu odpovědní hospodáři vládli a v jakém stavu kraj zanechávají svým nástupcům.

Pánbůh má Vysočinu rád, píše se v propagačním materiálu, který vydal krajský úřad v roce 2009. Z obyvatel regionu, kde mají kostel nebo alespoň kapli i v sebemenší obci a dodnes tam pořádají poutě a procesí, se plných 47 procent hlásí k víře.

V posledních letech to ale voliče k pravici příliš netáhne. V době vydání zmíněné publikace byla už druhým rokem u moci menšinová krajská rada ČSSD v čele s bývalým primářem pelhřimovské ortopedie Jiřím Běhounkem (nestraník) podporovaná komunisty. V této podobě vládne dodnes a podle průzkumů pro ČT i Český rozhlas na tom říjnové volby možná nic nezmění. Alespoň podle prvního šetření preferuje levici téměř polovina dotázaných.

V kraji, který tvoří svorník Čech a Moravy, mají stále převahu socialisté s 23 až 27 procenty hlasů. Druhá KSČM by jich získala 15 až 19 procent. V závěsu za ní jsou občanští demokraté, které by volilo 13 až 18 procent lidí. Více než desetinu hlasů může dostat KDU-ČSL.

Z odhadů tedy vyplývá, že je možné i levopravé uspořádání. Běhounek se mu podle svých slov nebrání, ODS ho nabízel už po minulých volbách. „Jednání byla bohužel deformovaná snahou lidovců udržet se ve hře, odéeska je v tom podporovala. Kladli si podmínky, které pro nás byly naprosto nepřijatelné,“ řekl v rozhovoru s deníkem E15. Pokud ale podle něj ČSSD i tentokrát zvítězí, znovu nabídne spolupráci všem demokratickým stranám.

Na rozdíl od Středočeského nebo Ústeckého kraje neprovází hospodaření kraje s bruselskými a krajskými penězi žádné větší kauzy. Volání pravicových kandidátů po transparentních zakázkách proto na voliče asi nezabere tolik jako jinde. Na druhé straně je jasné, že sociální demokracie nezopakuje výsledek z roku 2008, kdy převálcovala své konkurenty čtyřicetiprocentním ziskem hlasů.

V programech levice dominuje kvalita zdravotní a sociální péče, rozšíření jaderné elektrárny Dukovany a zvýšení zaměstnanosti v některých okresech. Hlavně na Třebíčsku je bez práce téměř jedenáct procent lidí.

Nemocnice zůstanou, slibuje levice

ČSSD chce udržet všech pět krajských nemocnic s kvalitní zdravotní péčí, navíc slibuje elektronizaci ambulantních služeb. V každém okrese má zůstat alespoň jedno velké zdravotnické zařízení, protože Vysočina má druhý nejvyšší počet obcí (přes 700) a z těch menších začínají ordinace praktických lékařů, zubařů či pediatrů mizet.

Levice je rozhodně proti tomu, aby se nemocnice ze stávajících příspěvkových organizací přeměnily v obchodní společnosti. V posledních dvou letech všechny hospodaří v černých číslech. „Každá z nemocnic by měla mít svoji specializaci, nejsme pro násilné převádění některých činností do krajského města,“ uvedl hejtman.

Zadlužení kraje Vysočina Autor: E15

Důraz se klade i na sociální oblast. Už od roku 2006, tedy ještě za vlády bývalé krajské rady, běží projekt decentralizace sociálních zařízení – vznikají z nich menší. V současnosti je rozpracováno osm projektů, to znamená 34 staveb, aby se tato péče co nejvíce diverzifikovala.

Byť v různých modifikacích, mají ostatní strany tato témata ve svých programech také. Třeba KDU-ČSL chce zabránit neuváženému rušení lůžkových oddělení.

Bolavé místo jako všude: doprava

Ve velmi špatném stavu jsou na Vysočině silnice první třídy a především rozmary počasí sužovaný úsek dálnice D1. Krajské komunikace jsou na tom o něco lépe. Předchozí vedení regionu si na opravy povrchů půjčilo půl miliardy korun, to současné investovalo do rekonstrukce páteřních spojů dalších šest miliard. Více než polovinu z toho zaplatil Brusel.

Největší noční můrou je ale dálnice. „V zimních měsících tam často sněží, tvoří se náledí. Pak stačí jeden uvíznutý kamion a je hotovo. Například chybí odstavné plochy,“ konstatoval Běhounek. Další problémy přinese chystaná generální rekonstrukce D1 a s ní spojené objízdné trasy. Zda případné škody na krajských silnicích, které nejsou dimenzované na pravidelnou kamionovou dopravu, zaplatí stát, zatím není jasné. „Ministerstvo dopravy s námi nekomunikuje,“ stěžuje si hejtman.

Kraj Vysočina v číslech Autor: E15

Aby byly všechny komunikace druhé a třetí třídy v perfektním stavu, potřebovala by krajská kasa čtyři miliardy ročně. Délka všech těchto silnic přesahuje 4600 kilometrů. Druhá nejrozsáhlejší síť v zemi souvisí se složitou sídelní strukturou Vysočiny.

K tomu se váže i otázka dopravní dostupnosti. Když se vedení kraje nedávno obrátilo na občany, aby po internetu posílali náměty ke zlepšení, požadavek na moderní integrovaný dopravní systém zazníval nejčastěji.

Prioritou jsou Dukovany

Konkurenceschopnost Vysočiny a životní úroveň jejích obyvatel by podle lídrů kandidátek měla zajistit podpora rozvoje jaderné elektrárny Dukovany. Rovněž by měla zvýšit počet pracovních příležitostí na Třebíčsku, kde je nezaměstnanost alarmující. Na dostavbě pátého bloku se shoduje jak levice, tak pravice. Dalšími velkými zaměstnavateli jsou ŽĎAS, Bosch a Agrostroj, který v září ohlásil nábor 85 lidí.

Čtěte také:

Seriál E15: Kraje nadělaly dluhy, ale ne všechny nerozumně

Zdravotnictví hrozí rozvrat, varují socialisté

Petr Gazdík: Z politiky na mě padá hrozná skepse

Kdysi chudý kraj, kde se nejlépe daří bramborám a lnu, chce také udržet zemědělskou výrobu. Ta tvoří osm až deset procent zaměstnanosti na Vysočině, v současnosti se zájem soustřeďuje na chov skotu. Region může podporovat soukromě hospodařící zemědělce grantovými programy. Loni a letos dosáhly 27 milionů. Zatím pomohly vytvořit šest desítek nových pracovních míst.

ODS: Vláda si podporu komunistů koupila

Stávající levicová koalice, přesněji řečeno menšinová krajská rada ČSSD vládnoucí s tichou podporou komunistů, je podle opoziční ODS jedním z vůbec nejzávažnějších problémů Kraje Vysočina. Výměnou za svoji loajalitu si KSČM po volbách v roce 2008 vymohla placené funkce předsedů bezpečnostní komise rady a finančního výboru zastupitelstva.

„Zvlášť pro komunisty vymyšlená a placená místa stála daňové poplatníky zhruba 12 milionů korun,“ kritizuje vedení regionu lídr občanských demokratů pro krajské volby, původním povoláním učitel, Ota Benc. Jeho strana proto slibuje voličům snížení nákladů na provoz krajského úřadu a samosprávy. Dalším zásadním předvolebním tématem největší pravicové strany je stejně jako v jiných částech republiky zadlužování. „Před čtyřmi lety socialisté převzali kraj s přebytkem či rezervou 1,6 miliardy. Přitom letošní rozpočet směřuje k deficitu nejméně 300 milionů korun,“ konstatoval lídr občanských demokratů Benc.

Ladislav Jirků, jednička kandidátky TOP 09 a Starostů, přidává k důrazu na úspory také potřebu transparentnosti. „Všechny dodavatelské smlouvy, poskytnuté dotace i záměry kraje by měly být veřejně dostupné na internetu,“ uvedl Jirků. Bývalý rektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě rovněž požaduje koncepci krajského vzdělávání, která by vznikla ve spolupráci s ostatními regiony a ministerstvem školství. V roce 2008 na Vysočině zvítězila ČSSD (40 procent) před ODS (21 procent), KSČM (16 procent) a lidovci (11 procent). Socialisté získali 21 z celkových 45 mandátů, občanští demokraté brali 11 křesel, komunisté osm a lidovci pět. Kandidátní listiny pro letošní krajské volby předložilo 18 stran a volebních uskupení. V posledních volbách před čtyřmi lety se jich o přízeň obyvatel ucházelo 14.

Nezaměstnanost na Vysočině Autor: E15

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video