Většina stávkujících škol děti do objektů pustila už před devátou. Na základních školách se třeba prodloužily ranní družiny, jinde byly děti ve třídách a učitelé na ně dohlédli, ale neučili.
„V úterý jsme kontrolovali, zda mají děti oznámení podepsané, nikdo ze strany rodičů se nám s nějakou kritikou neozval,“ řekl třeba ředitel základní školy v Rumburku na Děčínsku Josef Růžička. Například ve středních Čechách se s ohledem na dojíždějící žáky zapojila jen stovka z 1200 škol, ačkoliv stávkou jich souhlasilo více. „Učitelé byli ve škole a drželi dozor pro ty žáky, kteří nemohli přijet později,“ uvedl ředitel Střední školy letecké a výpočetní techniky Odolena Voda Miloslav Franěk.
Podobná situace nastala i v Českých Budějovicích. Zde se zapojily tři základní školy, které momentálně využívají také děti a žáci z další ZŠ na českobudějovickém sídlišti Máj, která je zavřená kvůli zvýšenému výskytu azbestu. „My sice se stávkou souhlasíme, ale výuku jsme zahájili normálně v 08:00. Bylo by logisticky dost náročné celý program o hodinu posunout,“ uvedl ředitel ZŠ Máj I Luboš Staněk.
Nejmasivnější protesty byly v Jihomoravském kraji, kde zapojilo 657 škol, tedy 68 procent. Aktivní byli i moravskoslezští odboráři, kde se do protestů zapojilo 250 škol a 5200 učitelů, což je asi 40 procent všech škol v regionu a čtvrtina jejich zaměstnanců.
Spíše symbolicky se naopak odehrály protesty v Praze nebo v Karlovarském a Plzeňském kraji. Odbory v hlavním městě hlásily necelých 40 škol, pražským rodičům navíc podle učitelek pozdější otevření školek a škol vesměs nevadilo, protože mnoho z nich chodí do práce až na devět nebo ještě později. V Karlovarském kraji stávkovalo šest škol, v Plzeňském asi 30.
Zhruba čtvrtina škol zůstala ráno zavřená i v Královéhradeckém kraji, v Pardubickém dokonce polovina. Kolem 90 stávkujících škol napočítali také v Libereckém a Olomouckém kraji, kde odboráře překvapila hlavně vysoká účast gymnázií a středních škol.
Někde se také zapojila jen část pedagogického sboru, třeba v třebíčské Základní škole T. G. Masaryka stávkovalo 80 procent z 50 pedagogických pracovníků. Celkově je v odborech sdruženo 30 procent všech učitelů.
Právě dnes má vláda projednávat nařízení, podle nějž by o výši učitelských platů od ledna nerozhodovala délka praxe, ale ředitel školy. To by mohlo ohrozit hlavně starší kantory, kterých je většina. Obávají se, že by jim klesl plat na nástupních 20.000 korun. Učitelé přitom dostanou od ledna přidáno do tarifů čtyři miliardy, plat by jim měl poskočit o 500 až 1500 korun. Ministr školství Josef Dobeš (VV) proto stávku odmítl jako absurdní.
V ČR je asi 10 tisíc mateřských, základních, středních a speciálních škol, učí v nich přes 100 tisíc pedagogů.
