Kvůli trestnímu zákoníku budeme potřebovat nové věznice, varuje ekonom

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Martin Pinkas

Pokud stát nebude řešit problém přeplněných věznic, bude v nich v nejbližších letech chybět přibližně 2300 míst. Tvrdí to ekonom Libor Dušek, který představil svůj model pro predikci počtu vězňů založený na statistikách Vězeňské služby. Zpřísnění trestů po účinnosti nového trestního zákoníku podle Duška ročně zvyšuje vězeňskou populaci o dva tisíce lidí a výdaje státního rozpočtu o 660 milionů korun.

Náměstek ministra spravedlnosti pro trestní politiku Vladimír Zimmel uvedl, že ministerstvo nyní zmírnění trestů nechystá. V českých věznicích si nyní odpykává trest 18 609 vězňů. Ubytovací kapacity jsou pro 17 921 lidí, takže už nyní nedostačují.

„Pokud se kriminalita a trestní politika nezmění, odhadujeme, že tento počet ke konci roku 2016 dosáhne 20 tisíc a následně se ustálí na počtu 20 360 vězňů,“ řekl Dušek, který je docentem na Vysoké škole ekonomické a také působí na akademickém pracovišti CERGE-EI. Jestliže budou pokračovat represivní trendy v trestní politice, počet vězňů bude podle něj trvale růst a v roce 2024 bude ve věznicích 21 740 odsouzených.

Řešením přeplněnosti věznic může podle Duška být výstavba nových věznic či změny v trestní politice, které povedou ke snížení počtu vězňů. První varianta není z pohledu ekonoma efektivní. Upozornil na to, že 2300 chybějících míst by si vyžádalo vybudování čtyř až pěti věznic, tedy investice zhruba 430 milionů korun a dalších 750 milionů korun ročně na jejich provoz.

„Je potřeba položit si otázku, zda se vyplatí udržovat takto velkou vězeňskou populaci,“ podotkl. Upozornil, že již nyní má Česko v přepočtu na počet obyvatel výrazně více vězňů než západní země Evropské unie.

Souběžným řešením by tak podle ekonoma měly být i koncepční změny - například vyšší využívání alternativních trestů jako domácího vězení, propadnutí věci či peněžitých trestů, dále dekriminalizace méně škodlivých forem trestné činnosti či zastavení dalšího zvyšování již vysokých trestů.

„Problematika snižování trestů je mince o dvou stranách. Ministerstvo spravedlnosti v tuto chvíli nemá na stole žádný konkrétní návrh,“ reagoval náměstek Zimmel. Připustil ale, že v úvahách se objevuje i tato možnost. Doplnil, že Duškův model bude ministerstvo využívat například pro plánování investic. Už se prý uplatnil při tvorbě nové koncepce vězeňství, kterou chce úřad brzy odeslat vládě.