Do boje se nyní pouští i Svaz měst a obcí, podle kterého je zákon v nynější podobě připraví o stamiliony korun. Novela totiž upravuje rozdělení příjmů z loterií a výherních automatů. Zatímco nyní putuje k obcím 80 procent těchto příjmů a do státní kasy pětina, novela tento poměr mění tak, že obce by měly dostat 63 procent a stát 37.
Stát a ministerstvo financí ale v důvodové zprávě tvrdí, že obce o peníze nepřijdou, protože pokles podílu nahradí zvýšení daňové zátěže a o 25 korun vyšší denní poplatek za každý automat oproti nynějším 55 korunám. Stát tak od novely očekává nárůst příjmů ze zdanění loterií o zhruba dvě miliardy.
Nereálná čísla
S tím ale obce a města na základě vlastního posouzení dopadů novely na příjmovou stránku rozpočtů obcí nesouhlasí. Stát podle svazu nedostatečně zohlednil regulaci trhu technických her obecně závaznými vyhláškami obcí. „V jeho důsledku se novelou předpokládaný dodatečný daňový výnos ve výši 1,8 až 2,2 miliardy korun jeví jako zcela nerealistický,“ uvedl svaz.
Obce mají nyní právo omezit počty heren a automatů na svém území a mnohé tak činí. Počet výherních automatů tak stále klesá. Loni jich bylo přes 59 tisíc, podle svazu na základě několika stovek nových obecních vyhlášek jejich počet příští rok klesne na necelých 42 tisíc. Výpočet loterijního odvodu v roce 2016 tedy musí vycházet z tohoto sníženo počtu. „Při nově navrženém poměru rozpočtového určení daní v poměru 63:37 z technických her ve prospěch obcí to znamená, že obce obdrží v roce 2016 pouze 3,8 miliardy korun. To představuje ve srovnání s výchozím rokem 2014 pokles o několik set milionů,“ tvrdí svaz.
Obce žádají větší díl
Svaz proto navrhuje, aby se poměr rozdělování peněz upravil na 70 ku 30 ve prospěch obcí. „Přestože i v tomto modelu utrpí obce oproti výchozímu roku 2014 určitou újmu, nedojde k tak razantnímu, náhlému a neočekávanému výpadku jejich příjmů,“ dodal svaz.
Proti znění zákona již dříve protestovali přirozeně i samotní provozovatelé heren s automaty. Zvýšení zdanění o osm procentních bodů na 28 procent podle nich přinese rozmach černého trhu. Zvýšení daňové sazby z 20 na 23 procent pro sázkové kanceláře se nelíbí ani Asociaci provozovatelů kursových sázek.
Ve sněmovně už přitom leží další balíček tří zákonů upravujících herní a hazardní trh od roku 2017. Tyto zákony by měly ještě zvýšit daňové sazby na 25, 30 a 35 procent, umožnit oficiální vstup zahraničních sázkových on-line kanceláří do Česka a jejich zdanění a blokování těch zahraničních subjektů, které si o českou licenci nepožádají.
