Spokojit se pouze se standardní sádrou, očními čočkami či kloubní náhradou, anebo naráz uhradit plnou cenu lepšího a dražšího zdravotnického materiálu. Spornou a neprůhlednou praxi ve zdravotnictví hodlá změnit skupina senátorů spolu se šéfem rezortu Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podobně jako v zahraničí se lidé budou moci připojistit, což i méně majetným otevře cestu ke špičkovým protézám, zubním implantátům, případně k plastické chirurgii. Všeobecná zdravotní pojišťovna i šestice menších zaměstnaneckých pojišťoven chystané opatření vítá.
Přínosem bude také to, že se o deset až patnáct miliard korun zvýší příjmy nemocnic a dalších zařízení, čímž klesne tlak na systém veřejného zdravotního pojištění. Ten letos vůbec poprvé spolkne přes půl bilionu.
V současnosti je možné pojistit například úraz, úmrtí nebo cestu do zahraničí. Tím ale výčet nabídky v podstatě končí, je svázána paragrafy. Připojištění lepšího zdravotnického materiálu možné není. „Buď za něj zaplatím plnou cenu, nebo ho nemám. Chceme, aby pojišťovny mohly podle zákona takové produkty vůbec poskytovat a nabídka se výrazně rozšířila,“ řekl e15 Válek.
Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha je cílem vytvořit zákonný a jasně vymezený prostor pro úhradu za péči, která není placená z veřejného zdravotního pojištění. „Teprve v okamžiku, kdy se doplatky na péči zlegalizují a budou trvalou součástí našeho zdravotnictví, může přijít nabídka na připojištění,“ uvedl Friedrich. Dodal, že prozatím chybějí dostatečně průhledné podmínky, které by stanovily, za co si občané mohou připlácet a co by tedy pojišťovny mohly nabízet.
Připojištění bude dobrovolné. Poskytovalo by ho buď sedm zdravotních pojišťoven, včetně jejich dceřiných společností, nebo čistě komerční pojišťovny. „Technicky jsou určitě možné obě varianty, záleží na legislativní úpravě. Osobně se ale domnívám, že se jedná spíše o komerční produkt a že by ho tedy standardně mohly nabízet právě komerční pojišťovny,“ míní ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
Vzhledem k tomu, že normu dosud ladí senátoři, není ještě jasné, kolik by připojištění stálo nebo jak často by se hradilo. „Jednoznačně nejdůležitější je to, aby si každý mohl zvážit, kolik a za co si bude moci u lékaře připlatit a aby tato finanční rizika byla stabilní a předvídatelná,“ zdůraznil Friedrich. Teprve pak se podle něj bude moci daný člověk rozhodnout, zda je pro něj výhodnější připojištění, nebo přímá platba u lékaře či v nemocnici.
Aby mohly pojišťovny přijít na trh s novými produkty, musí parlament upravit a schválit novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Válek chce co nejširší politickou podporu, která zajistí, že norma neskončí už s příští vládou. Zdůraznil, že dobrovolné připojištění nemá nic společného s takzvanými standardy a nadstandardy. Pokusil se je zavést bývalý šéf rezortu Leoš Heger (TOP 09), čímž vyvolal ostré spory mezi tehdejším kabinetem a levicovou opozicí. Nadstandardy pak z velké části zrušil ústavní soud.
„Už je připravený pečlivě vyvážený pozměňovací návrh, je to na dobré cestě. Bavit se ale o standardu a nadstandardu je passé,“ řekl Válek. „V zákoně nebude žádný seznam materiálů a výkonů, to bychom ho museli neustále novelizovat. Vývoj medicíny je nesmírně rychlý. Ročně se mění třicet až čtyřicet procent materiálů, léků,“ podotkl.
Ministr odmítl, že vznikne „dvojí zdravotnictví“ pro bohaté a chudé. „Je vyloučené, aby si lidé připláceli za cokoliv z toho, co dnes hradí systém veřejného zdravotního pojištění. Veškerá hrazená péče bude hrazená i nadále,“ ujistil. Platí to podle něj i pro nové léky, které se objeví.
Pomůže si i zdravotnictví jako celek. Byť zkušenost z jiných evropských zemí svědčí o tom, že v úhrnném objemu prostředků na péči půjde spíše o menší příjem. „V rámci systémů veřejného pojištění představuje připojištění zhruba dvě až tři procenta,“ uvedl Kabátek.
Při letošním plánu, podle něhož má zdravotnictví hospodařit s rekordními více než 510 miliardami korun, by přínos nových pojistných produktů představoval 10 až 15 miliard. „Znamenalo by to zlepšení pro příjmy zdravotnických zařízení, a tím menší tlak na růst úhrad z veřejného pojištění. Výsledek určitě nebude okamžitý, ale tak to chodí i v cizině,“ dodal Friedrich.
