Letouny CASA mohou zpátky do vzduchu

CASA

CASA

Po téměř čtyřměsíční odstávce mohou opět začít létat dopravní letadla české armády CASA. Lety v plném rozsahu povolil náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Letouny nesměly létat od konce října, kdy měl jeden z nich poruchu. Výrobce poté pracoval na odstranění závad. Armáda provedla od 6. února zkušební lety, které žádné závady neodhalily.

Testovací lety měly za cíl ověřit stabilitu navigačních a radionavigačních systémů letounů. „Stroje celkem nalétaly přes 24 hodin a v průběhu ověřovacích letů nedošlo k žádnému zaznamenanému projevu nestability těchto systémů. Na základě výsledků povolil náčelník generálního štábu létání na letounech CASA C-295M v plném rozsahu a v reálném provozu,“ sdělila mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

Jeden ze strojů měl koncem loňského října poruchu těsně před přistáním. Přestal mu fungovat navigační displej a některé palubní přístroje, problémy byly i s pravým motorem. Všechna čtyři letadla poté musela zůstat na zemi a zjišťovala se příčina problémů.

Kontrolní lety nových dopravních strojů povolil Picek na počátku února. Stalo se tak poté, co armáda převzala opravený stroj od výrobce. Poruchy se u letounů CASA objevily již v minulosti. Loni byl jejich provoz pozastaven celkem třikrát. Ministerstvo obrany už v minulosti uvedlo, že když nebudou letouny v bezvadném stavu do konce května, od smlouvy na jejich nákup odstoupí.

Ministerstvo obrany na konci ledna oznámilo, že kvůli závadám na systémech dopravních letadel vrátí firma EADS jeden stroj L-159 z celkových pěti, za které byl vyměněn jeden dopravní letoun CASA. Další kompenzací ze strany výrobce je podle ministra Alexandra Vondry dodávka náhradních dílů v celkové ceně 4,6 milionu korun.

Nákup dopravních letadel CASA byl podle odborníků i médií podezřelý. Kontrakt byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. Podle Evropské komise Česká republika údajně nedodržela předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek, když o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodla bez výběrového řízení. Komise se ale nakonec rozhodla řízení v této věci zastavit vzhledem k tomu, že Česko změnilo legislativu o zadávání zakázek.