„Výše účastnických příspěvků je nízká. Úložky se pohybují na nízké úrovni vůči průměrné hrubé mzdě, a proto takto nízké spoření nemůže nabídnout výrazné vyrovnání poklesu příjmu při odchodu do důchodu,“ uvedla ředitelka Asociace penzijních fondů Eva Vítková.
„Obecně platí, že by si lidé měli spořit pět až deset procent mzdy, a to po celou dobu produktivního věku. Díky tomu zabrání propadu životní úrovně po odchodu do penze. Česká republika však patří k zemím, kde si lidé spoří na důchod nejnižší částku,“ upozornil produktový manažer společnosti Rentia Kamil Durčák.
Připravovaný zákon o doplňkovém penzijním spoření má motivovat k intenzivnějšímu spoření na penzi. Jeho návrh počítá například se zvýšením minimální úložky pro získání státního příspěvku ze 100 na 300 korun. „Účastníci penzijního připojištění obvykle optimalizují výši měsíčního příspěvku podle schématu přiznávaného státního příspěvku. Nový koncept doplňkového penzijního spoření se státním příspěvkem zajistí vyšší atraktivitu dlouhodobého spoření a pozitivně ovlivní i průměrnou úložku,“ míní předseda představenstva Allianz penzijního fondu Petr Poncar.
V rámci plánovaných změn by se měla zvýšit maximální výše státního příspěvku ze současných 150 na 230 korun. Účastníci penzijního připojištění by tak mohli získat od státu až 2760 korunročně. Pro dosažení na maximální státní podporu bude nutná měsíčně uložit 1000 korun. Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření i nadále obsahuje daňová zvýhodnění. Daňová podpora se však bude vztahovat na měsíční vklady v rozmezí 1000 až 1500 korun, tedy o 500 korun více, než nyní.
Cílem plánovaných změn je posílit roli penzijního připojištění v systému tvorby celkových úspor pro období stáří. Po reformě doplňkového penzijního spoření by penzijní připojištění mělo tvořit základní kámen dobrovolného třetího pilíře, uvedla Veronika Lukášová z ministerstva financí.
Na penzi si na konci června 2011 spořilo 4,57 milionu lidí, o 24 tisíc méně než na konci roku 2010. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 procent ekonomicky aktivních lidí v ČR, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvoří asi pětinu z celkového počtu spořících.
