V poledne se po celém Česku na tři minuty k poctě Václava Havla rozezněly kostelní zvony. Spustily se také sirény. K minutě ticha se přidávali lidé po celé republice.
Na úvod obřadu ve svatovítské katedrále přečetl soustrastný vzkaz od papeže Benedikta XVI vatikánský vyslanec Giovanni Coppa. V něm papež ocenil Havlův boj za lidská práva v době totality.
„Pamatuji si, jak odvážně pan Havel bránil lidská práva v dobách, kdy byla lidu ve vaší zemi systematicky odpírána, a vzdávám poctu jeho vizionářskému vedení při vytváření nového demokratického zřízení po pádu předchozího režimu. Vzdávám díky bohu za svobodu, které se nyní lidé v České republice těší,“ napsal papež v dopise.
Pražský arcibiskup Dominik Duka v projevu, který pronesl na zádušní mši, vyzdvihl to, že Václav Havel dokázal mezi Čechy vzbudit naději, a tím je sjednotit. Duka zmínil i to, že Havel o nutnosti lidí držet pohromadě mluvil do svých posledních sil. „Není náhodné, ale zákonitě přirozené, že v posledních dnech svého života jsi mluvil o tom, že se nemusíme bát ani příštího roku ani krize, budeme-li jednotní,“ pronesl Duka v řeči, v níž se symbolicky obracel k zemřelému Havlovi.
Na pohřeb dorazily osobnosti českého i světového politického a kulturního života, kteří téměř zaplnily svatovítskou katedrálu. Celé dopoledne přilétaly do Prahy zahraniční delegace. Bývalí a současní státníci přijeli ze Spojených států, Francie, Británie, Německa, Polska, Slovenska a dalších zemí.
Pohřeb provázelo Dvořákovo Rekviem v podání filharmonie pod vedením dirigenta Jiřího Bělohlávka. Zazněl i Händelův Mesiáš. Úryvky z bible u rakve přečetl herec Josef Abrhám.
Obřad zakončila česká státní hymna. Na Havlovu počest bylo slavnostně vystřeleno 21 salv z děla umístěného na Petříně. Vojáci pak slavnostně odnesli Havlovu rakev z katedrály na její poslední cestu.
Projevy nad rakví sjednotil motiv svobody
Projevy tří řečníků na pohřbu prezidenta Václava Havla – Václava Klause, Karla Schwarzenberga a Madeleine Albrightové – se dotkli témata svobody a nutnosti za ni bojovat. Ministr zahraničí a Havlův přítel Karel Schwarzenberg slíbil, že on i jiní budou dál usilovat o pravdu a lásku, o něž se Havel snažil.
Podle bývalé šéfky americké diplomacie Madeleine Albrightové byl málokdo víc Čechem než zesnulý prezident, který patřil k nejrespektovanějším mužům planety. I když podle prezidenta Václava Klause se zesnulým Václavem Havlem mnohé odchází, neodchází s ním myšlenka, že za svobodu stojí přinášet oběti.
Svědomí vnímal (Havel) jako lidský orgán, který je třeba pravidelně vyživovat a posilovat tím, že je vystavován nepřízni počasí. Svobody si cenil nikoli jako cíle o sobě samé, ale prostředku, kterým nakonec dosáhneme toho, že pravda zvítězí, řekla Albrightová.
Podle ní Havel jako prezident vdechl nový život nejen České republice, ale i humanistickým tradicím Komenského a Masaryka. Havlovy myšlenky ale promlouvaly ke všem. Jako světoobčan vnášel světlo do míst nejhlubší temnoty a vytrvale připomínal, čím jsme si navzájem povinováni, dodala.
Schwarzenberg: Někdy vysmívané heslo „pravda a láska“ má hluboký smysl
Ministr zahraničí a bývalý Havlův kancléř Karel Schwarzenberg vyzdvihl Havlovu pokoru i to, že za komunismu přiměl lidi o tomto neřádu přemýšlet.
Jedno heslo bylo pravda a láska. Pouze láska nás přiměje naslouchat pravdě toho druhého, pravdě jiných. To je ta láska, která nás též vede k pokoře, čímž Václav Havel předčil nás všechny. To je hluboký smysl hesla pravda a láska, jemuž se lidé mnohdy vysmívali a velmi mu ho vyčítala. Přesto je to podstata lidského boje, řekl Schwarzenberg.
Schwarzenberg v katedrále slíbil, že za pravdu a lásku, o níž usiloval zesnulý Václav Havel, bude on i jiní usilovat dál. Pane prezidente Havle, za pravdu a lásku a jejich vítězství budeme nadále bojovat. Neustaneme. Můžete se na nás spolehnout, uvedl Schwarzenberg.
Klaus: Věřím, že některé myšlenky s Havlem neodejdou
Klaus ve svém projevu řekl, že s Havlem odešel prezident, politik, intelektuál, umělec a člověk, na kterého bude země vzpomínat s vděkem, úctou a respektem.
Nejsme velký národ, a proto ani velkých postav nemáme na rozdávání, přesto jsme často dopouštěli, aby bylo jejich dílo a odkaz zplošťováno a deformováno, uvedl Klaus. Věří, že Václava Havla nic takového nečeká.
I když podle Klause s Václavem Havlem nepochybně mnohé odchází, díky důslednosti jeho celoživotních postojů naopak mnohé neodejde. Vyjádřil pak několik myšlenek, které zůstanou či by měly zůstat. Zmínil se hlavně o svobodě. Řekl, že neodchází myšlenka, že svoboda je hodnotou, které stojí za to přinášet oběti. Neodchází podle Klause ani myšlenka, že svobodu je možné ztratit, když se o ni nedostatečně pečuje. Berou-li ji komukoliv kdekoliv, ohrožuje to i naši svobodu . Menšinový názor nutně není nesprávný a musí se o něm přemýšlet, přiblížil Klaus další myšlenku.
Pohřbu se zúčastnili světoví státníci i Havlovi přátelé
Svatovítská katedrála se začala zaplňovat smutečními hosty zhruba od deseti hodin. Zahraniční delegace i čeští představitelé přijížděli vozy ke Zlaté bráně, kde je vítal prezidentův kancléř Jiří Weigl.
Členové vlády přijeli do Chrámu svatého Víta autobusem, premiér Petr Nečas dorazil zvlášť půl hodiny před začátkem obřadu. S manželkou Livií přišel prezident Václav Klaus. Těsně před 12. hodinou dorazila vdova Dagmar s dcerou Ninou.
Z domácích hostů dorazili kromě nejvyšších politických představitelů třeba bývalá šéfka akademie věd Helena Illnerová, šéf Strany zelených Ondřej Liška či divadelní režisér Petr Oslzlý. Mezi přítomnými byl bývalý premiér Mirek Topolánek a bývalý šéf zelených Martin Bursík. V chrámu byl víc než hodinu před obřadem také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a pražský primátor Bohuslav Svoboda.
Z Havlových spolupracovníků přišel třeba Ladislav Kantor. Na vozíku se do katedrály dostal herec Pavel Landovský. Dostavila se zpěvačka Lucie Bílá, hudebník Petr Hapka či divadelní režisér Petr Oslzlý.
Státní pohřeb nebyl určen veřejnosti, přesto ale první a druhé nádvoří včetně části Hradčanského náměstí zaplnily tisíce občanů a návštěvníků hlavního města. Zádušní mši sledovali příchozí, řada z nich v černém, uvnitř Hradu i před ním na velkoplošných obrazovkách.
Po oficálním programu se sejde rodina k soukromému obřadu
Rodinné rozloučení s Václavem Havlem začalo po 16. hodině ve velké obřadní síni krematoria ve Strašnicích. O hudební obraz a dramaturgii se postaral Michael Kocáb a vdova Dagmar Havlová.
Zaznít měla například Modlitba pro Martu od Marty Kubišové či Óda na radost, tedy čtvrtá část Deváté symfonie od Ludwiga van Beethovena, jež se používá jako hymna EU. Havlova urna bude uložena na vinohradském hřbitově, kde je rodinná hrobka Havlových. Kdy to bude, zatím není jasné.
Havlovu památku uctili skauti smutečním průvodem
Památku exprezidenta Václava Havla uctilo také přes 200 skautů. Ve smutečním průvodu prošli Prahou od Památníku obětem komunismu na Újezdě k Hradu, kde položili věnce na počest svého bývalého člena. Místostarosta skautu Petr Vaněk řekl, že Havel byl pravým skautem také celým svým životem a odkazem.
„Usilovat o věci má smysl proto, že jsou správné, a nikoli proto, že jsou dosažitelné,“ připomněl mladým skautům Vaněk s tím, že by měli dál šířit poselství pravdy a lásky. Na průvod přišli vedle pražských skautů i junáci z Plzně nebo Nového Města nad Metují.
Na závěr shromáždění si junáci odění ve skautském stejnokroji zazpívali skautskou hymnu a v čele s vlajkonoši se přes Karmelitskou ulici a kolem americké ambasády vydali na Pražský hrad. Zde položili věnec s nápisem „Junák, svaz skautů a skautek“. Vzdali tak hold dlouholetému členovi Junáku, „bratru Chrobákovi“. Havlovi totiž kdysi ve vodáckém oddíle přezdívali Chrobák. I v dospělosti pak byl podporovatelem skautingu.
