„Makat a nežvanit“. Vláda si chce zjednodušit práci změnou připomínkových řízení

Premiér Babiš s ministry Pelikánem a Metnarem na tiskovce po předvánočním jednání vlády

Premiér Babiš s ministry Pelikánem a Metnarem na tiskovce po předvánočním jednání vlády Zdroj: ČTK

Premiér Babiš s ministry Pelikánem a Metnarem na tiskovce po předvánočním jednání vlády
Jmenování Babišovy menšinové vlády
Jmenování Babišovy menšinové vlády: Premiér s prezidentem Zemanem
4
Fotogalerie

Šéf Legislativní rady vlády Robert Pelikán navrhuje omezit počet úřadů, které dosud připomínkovaly různé materiály. A na jednání ministrů už nemají chodit zástupci ČSÚ nebo NKÚ.

Kabinet Andreje Babiše hodlá pracovat jinak, než bylo dosud zvykem. Chce si zjednodušit práci tím, že hlavně u nelegislativních materiálů přestane žádat stanoviska části úřadů. Mezirezortní připomínková řízení by se tak zrychlila.

I debaty vlády mají být pružnější. Na každém jejím jednání už zřejmě nebudou napříště přítomni například předseda Českého statistického úřadu, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu nebo státní tajemník pro evropské záležitosti. Na druhé straně budou moci být přizvány osoby, které daný ministr určí. Zrušeny budou také tiskové zprávy. Podle serveru Česká justice s tím počítá návrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) na změnu jednacího řádu a legislativních pravidel vlády.

„Moje oddělení vnější legislativy se vyjadřuje třeba k vyhláškám, které stanoví chráněné hnízdiště jakéhosi ptáka. A není to pelikán. Proč se k takové věcí má vyjadřovat ministerstvo spravedlnosti nebo kultury? Lidem to přidělává práci a nic podnětného to přinést nemůže,“ komentoval svůj záměr ministr.

Cílem změn je podle předkládací zprávy zrychlit projednání daného materiálu před jeho předložením vládě tím, že bude omezen okruhu povinných připomínkových míst. „Není nutné, aby materiály technického nebo organizačního charakteru s minimálním dopadem z hlediska ekonomického, politického a sociálního byly posuzovány v meziresortním připomínkovém řízení všemi povinnými připomínkovými místy, tj. i těmi, jejichž působnosti se materiál ani nepřímo nedotýká,“ píše se ve zprávě.

U těchto návrhů prý plně postačí projednat je v užším okruhu, konkrétně s těmi členy vlády nebo vedoucími ústředních správních úřadů, jejichž působnosti se dotkne. Z připomínek tak mimo jiné vypadne návrh na jmenování soudců nebo generálů.
Zrušeny mají být rovněž tiskové zprávy jako obligatorní součásti materiálů pro schůzi vlády. „Tato povinnost jen zdržují vládu od práce“ argumentuje Pelikán.

Po kritice z opozice vláda reagovala následujícím prohlášením: „To, že prezident NKÚ je oprávněn účastnit se schůze vlády, pokud jsou projednávány kontrolní závěry a stanoviska k nim, vyplývá přímo ze zákona o NKÚ a je proto zcela zbytečné, aby to Jednací řád vlády opakoval. Podobně neopakuje ani to, že právo účastnit se schůze vlády má prezident republiky nebo guvernér ČNB, pouze se v něm uvádí, že právo účasti má ten, o kom to stanoví Ústava nebo zákon, tedy i prezident NKÚ. Tato úprava je plně dostačující a na postavení prezidenta NKÚ se nic nemění."

Šlechtové se návrh líbí

Předchozí vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) kromě materiálů s rozpravou projednávala i řadu bodů pro informaci. Bývalá šéfka rezortu pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO, která je nyní ministryní obrany, řekla, že to byl často alibismus ministrů. „Aby se pak řeklo, že to prošlo vládou. Materiály přitom nebyly diskutovány, jen ležely, odmávly se a bylo to,“ uvedla. Ministři by podle ní měli být kompetentní a své odpovědnosti se takto nezbavovat.

Šlechtová souhlasí i s tím, že některé materiály nebudou směřovat na všechna ministerstva. „Proč by ohledně čerpání evropských fondů mělo být kontaktováno ministerstvo obrany?“ podotkla.