Závěr roku je mimořádně napjatý, nejistota lidí i firem každým dnem stoupá. Vedle otazníků nad daňovými změnami není jasné, zda bude pokračovat program Antivirus na podporu zaměstnanosti, jehož platnost vyprší na konci měsíce. Navzdory časové tísni chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) protlačit parlamentem nové uzákonění kurzarbeitu. Zástupci zaměstnavatelů i odbory volají po urychleném řešení.
„Cílem je, aby právní úprava nabyla účinnosti od začátku ledna,“ potvrdil mluvčí rezortu práce Filip Kůt Citores. „O případném prodloužení programu Antivirus bude rozhodovat vláda, která bude brát v úvahu veškeré související faktory, zejména aktuální epidemiologickou situaci, krizová opatření a vývoj ekonomických dat,“ dodal s tím, že záležet bude také na vyhodnocení dosavadního čerpání finančních prostředků z programu.
Antivirus přitom stojí nemalé peníze. Před podzimním obnovením zákazů a omezení vynakládal stát na udržení míst o zhruba polovinu méně než nyní. Zatímco za říjen vyplatil 1,46 miliardy korun, za září to bylo 800 milionů a za srpen 700 milionů. Od března do konce července to pak bylo celkem 17,3 miliardy.
Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora nebo Českomoravská konfederace odborových svazů vyzvaly Poslaneckou sněmovnu a Senát, aby aktuální návrh Maláčové schválily.
„Ministerstvo práce původně připravilo docela solidní předlohu, která byla vyjednávána týdny. Vláda ale kurzarbeit zpackala. Vyzýváme poslance, aby se zachovali racionálně,“ uvedl šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Při kurzarbeitu neboli zkrácené práci firmy zaměstnancům hradí odpracované hodiny a zbytek mezd jim částečně dorovnává stát. Po prázdninách se předpokládalo, že zákon začne platit od listopadu. Koalice ANO a ČSSD se však na paragrafech nedokázala shodnout. „Výsledný model se nepovedl,“ přiznal premiér Andrej Babiš (ANO).
Ve sněmovně je nyní návrh, na němž se z větší části dohodly poslanecké kluby. Nebyl však dosud zařazen na program prosincové schůze. „Na předloze je shoda z devadesáti procent,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula.
Pokud by obě komory parlamentu nestihly normu do konce roku schválit a nepodepsal ji prezident, měla by vláda podle Hanáka a Středuly prodloužit program Antivirus. K tomu stačí nařízení kabinetu.
„Jestliže o prodloužení programu vláda rozhodne, čerpání příspěvků bude pokračovat kontinuálně bez časových prodlev v rámci stávajícího procesu administrace,“ podotkl mluvčí ministerstva práce Kůt Citores.
| Nový návrh kurzarbeitu, který je ve sněmovně |
Při výpadku práce by příspěveky od státu mohli nárokovat zaměstnavatelé ve výši 70 procent hrubého výdělku svých zaměstnanců do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. O zavedení kurzarbeitu a délce jeho trvání by nadále rozhodovala vláda. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly. |
| 17,3 miliardy korun |
Tolik dosud stál státní pokladu program Antivirus od března do července. Za říjen stát vyplatil 1,46 miliardy, zatímco v září to bylo 800 milionů a v srpnu ještě o sto milionů méně. |
Pramen MPSV
O co byly největší spory
- Původní návrh zákona přesně nestanovoval výši podpory, která se měla pohybovat mezi 60 až 80 procenty průměrného výdělku. Konkrétní sumu měla určovat vláda svým nařízením. Zatímco ministerstvo financí údajně chtělo, aby výše podpory dosahovala nejvýše 60 procent mzdy, odbory žádaly, aby lidé, kteří částečně nepracují, dostávali od státu přes 80 procent výdělku.
- Zástupci zaměstnavatelů také odmítali, aby se zaměstnancům vyplácela náhrada pouze do výše celostátní průměrné mzdy, protože by to znevýhodňovalo kvalifikovanější zaměstnance. Aktuální úprava počítá s 1,5násobkem průměrné mzdy
