Matky by mohly navýšit český HDP o půl bilionu korun. Musely by se ale vrátit do zaměstnání
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Český hrubý domácí produkt by do roku 2030 mohl vzrůst o osm procent, tedy celkem o pět set miliard korun, pokud by se více žen vrátilo do zaměstnání, mělo větší podíl v produktivnějších odvětvích a ve vedoucích pozicích. Tvrdí to nová studie společnosti McKinsey & Company s názvem Nový potenciál ekonomického růstu: více žen na pracovním trhu a ve vedoucích pozicích.
Češky dnes k HDP přispívají 38 procenty, což je o devět procentních bodů méně než ve Skandinávii. „Pro navýšení domácího produktu téměř o deset procentních bodů je potřeba, aby se na trh práce vrátilo 135 tisíc žen, které nyní nepracují a místo toho se starají o děti nebo o domácnost,“ uvádějí autoři studie.
Dále studie předpokládá, že by ženy trávily více hodin placenou prací, v průměru asi o dvě hodiny týdně. oproti současnému stavu. Třetím předpokladem je směřování většího počtu žen do finančně produktivnějších sektorů.
V Česku tvoří sice ženy 63 procent absolventů vysokých škol, v ekonomicky aktivní populaci je jich ale jen 44 procent. Tato čísla se odrážejí i na zastoupení žen ve vedení firem. Mezi manažery je zastoupena čtvrtina žen, v představenstvu společností desetina a na pozici CEO pouze čtyři procenta. A to i přesto že téměř každá druhá žena má zájem o povýšení a každá čtvrtá chce dosáhnout nejvyšší manažerské pozice.
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let
Mezi hlavni důvody nižšího zapojení žen na trhu práce a jejich pomalejšího kariérního růstu patří podle studie jejich velký podíl na neplacené práci v domácnosti, malá dostupnost zařízení pro péči o malé děti a nedostatek zkrácených úvazků.
„Spořitelna má deset tisíc zaměstnanců, desetina z nich jsou ženy na mateřské a rodičovské dovolené a pouze každá druhá se k nám vrátí,“ uvádí k situaci ve firmě Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny.
Pandemie složitou situaci žen jen prohloubila. Až polovina žen uváděla během lockdownu, že uvažuje o snížení pracovního úvazku, aby se mohla víc věnovat rodině. „Pro porovnání jen dvě procenta mužů uvedla, že mají nedostatek času na svou práci během pandemie,“ konstatuje Helena Šarkanová, partnerka z McKinsey & Company.
