Výdělky žen a mužů se k sobě přibližují jen pomalu. V letech 2011 a 2019 se odchylka ztenčila z 22 na 19 procent. Situace je ale odlišná v jednotlivých krajích. Infografika E15 znázorňuje, jak se rozdíly v průměrné mzdě liší v jednotlivých krajích.
V Moravskoslezském kraji braly ženy v roce 2019 o 6187 korun nižší mzdy než muži, v roce 2011 byl ale rozdíl ještě vyšší – činil 6322 korun. Další oblastí, kde rozdíl přetrvává v prakticky neztenčené míře, je Karlovarsko. Jde o oblasti s relativně nižším růstem mezd v porovnání se zbytkem země, což nahrává konzervaci původního stavu.
Podobně jako všem dalším mzdovým statistikám se vymyká Praha. V hlavním městě v závěru minulé dekády nerovnost ve výdělcích na základě pohlaví znatelně poskočila a přesáhla 11 tisíc korun. Rozdíly mezi výdělky mužů a žen považuje za problém kromě Evropské komise i česká vláda. Letos schválila strategii s výhledem do roku 2030, zaměřuje se v ní i na otázku rozšíření školek či nabídky částečných úvazků. Během dekády by se měl snížit propad ve mzdách za stejnou náplň práce z 11 na šest procent.
Právě komplikované možnosti sladění rodinného a pracovního života jsou podle expertů jednou z příčin tak rozdílné výše mezd. Problematická je v tomto směru i nad poměry ostatních států velmi dlouhá mateřská. Vládní dokument současně počítá s motivací mužů k zapojení do péče. Víc mužů by mělo chodit na rodičovskou a otcovskou dovolenou. Strategie poukazuje i na to, že se muži dožívají nižšího věku než ženy.
„Není možné nadále předstírat, že rozdíly v odměňování mezi muži a ženami jsou způsobené jen tím, že ženy upřednostňují rodinu před kariérou, vybírají si méně placená místa nebo nemají zájem o kariérní postup,“ citoval iRozhlas místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou.
