Metropolitní plán počítá se zánikem starých osad a kolonií

Zahrádkářská kolonie

Zahrádkářská kolonie Zdroj: Michael Tomeš

Kolonie Slatiny
Zahrádkářská kolonie
Zahrádkářská kolonie
Domky v prvorepublikové chudinské kolonii Na Slatinách v Praze 10
Domky v prvorepublikové chudinské kolonii Na Slatinách v Praze 10
35
Fotogalerie

Patrně nejstarší pražská zahrádkářská osada na Libeňském ostrově s hospodou, která si zahrála ve filmu U mě dobrý, se má přeměnit na park. Největší dělnická kolonie v hlavním městě, kde se natáčel snímek Obecná škola, by měla ustoupit výstavbě bytových domů. Počítá s tím návrh Metropolitního plánu, který mohli lidé i instituce do tohoto týdne připomínkovat.

Na svou dřevěnou chatu jezdí tisíce Pražanů mnohdy i desítky let, aniž by vytáhli paty z hlavního města. Leží totiž v některé z mnoha zahrádkářských či dělnických kolonií na území Prahy. Chystaný Metropolitní plán, který by měl začít platit nejpozději od roku 2023, ale s mnohými osadami nadále nepočítá.

Libeňský ostrov

Do tohoto ráje zahrádkářů je to z centra Prahy jen pár stanic tramvají. Venkovskou idylu dotváří dřevěná hospoda se zastřešeným posezením U Budyho. I když nepatříte ke štamgastům, chovají se k vám vlídně. Hned vedle jsou dvě hřiště, kde se od jara do podzimu konají líté souboje. Zahrádkářská kolonieZahrádkářská kolonie|Michael Tomeš

Zahrádkáři se o pronajaté pozemky vzorně starají už od roku 1927, kdy byla tato patrně nejstarší pražská zahrádkářská osada založena.„Posledních dvacet let bojujeme za její zachování, má tu být park. Přežili jsme nacisty i bolševika, tak snad přežijeme také magistrát,“ věří penzistka, která na Libeňáku tráví většinu roku už léta.

S parkovou úpravou, a tedy likvidací asi 170 zahrádek počítá aktuální návrh Metropolitního plánu, který by měl platit od ledna 2023.Místní jsou však přesvědčeni, že se vedení města dohodne s developery. Navzdory tomu, že jde o záplavovou oblast, by tady mohly stát bytové domy, které už značnou část Libeňského ostrova zabírají.

Vyhlášený výčep U Budyho, hřiště i cestičky mezi ploty oddělujícími jednotlivé zahrádky by pak ožily už jen ve filmu U mě dobrý Jana Hřebejka a Petra Šabacha, kteří řadu scén natočili právě na Libeňáku. Svébytný ráz mají U Budyho i toaletySvébytný ráz mají U Budyho i toalety|jan vavra

„Návrh Metropolitního plánu nenabízí žádnou konkrétní ucelenou koncepci zahrádkových osad jako významné součásti systému sídelní zeleně města. Většinu z nich zahrnuje do ploch rekreace bez jasné garance zachování jejich současného využití a uspořádání nebo je navrhuje k úplné transformaci na bydlení či jinou zástavbu. Jsou tedy odsouzeny k zániku,“ říká mluvčí Českého zahrádkářského svazu Zdeňka Jankovičová.

Podle ní jsou ohroženy desítky osad. V Praze 8 je to kromě Libeňáku třeba Labuťka nebo Koráb. A v šesté městské části má ustoupit rychlodráze na Kladno osada Ořechovka, kde stojí unikátní dřevěné altány ještě ze třicátých let.

V hlavním městě je asi osm tisíc registrovaných zahrádkářů, kteří se starají o více než 450 hektarů půdy. Ještě před dvaceti lety jich bylo kolem 18 tisíc a hospodařili na více než šesti stech hektarech.

Náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) ujišťuje, že s drobnými pěstiteli zeleniny a ovoce nadále počítá. „Zahrádkářské osady je potřeba aktivně chránit. Postupné snižování počtu musíme zastavit a naopak hledat vhodné pozemky pro nové osady,“ podotkla Kolínská k negativnímu trendu.

Kotlaska

Bohumil Hrabal tuto dělnickou kolonii na kopci nad Libní miloval, nazýval ji libeňským Montmartrem. Po probdělých nocích sem chodil pozorovat východy slunce. Z ulice Na Hrázi u Palmovky, kde bydlel, to měl jen několik málo stovek metrů.

Když tady v polovině osmdesátých let otevíral komunistický prezident Gustáv Husák novou železniční trať, prohlásil: „Tento pozůstatek bídy kapitalismu musí zmizet z mapy Prahy.“ Kvůli příkrým svahům se však na Kotlasce výstavba vícepatrových domů nikdy neuskutečnila.

Své kouzlo si tak pětice uliček uspořádaných do lichoběžníku, která začala vznikat v roce 1938, zachovala dodnes. S kolonií Hájek na opačné straně pahorku jde o bývalou periferní enklávu, kterou tvoří na 70 domků s 250 obyvateli. Sousedská výpomoc je tu podobně jako na vesnici běžným jevem, stejně jako oslovení strejdo a teto.

Část pozemků je soukromých, ostatní patří Praze 8 a magistrátu. Jednou z podmínek jejich prodeje majitelům nouzových staveb je rozšíření cest, aby sem mohli zajet hasiči nebo záchranka.

Podle návrhu Metropolitního plánu by se na Kotlasce a Hájku mělo bydlet i nadále. Otázka je, jestli si kolonie zachovají svůj dosavadní charakter. Na začátku jedné z uliček už před časem vyrostla moderní vila, jejíž majitel odkoupil několik parcel najednou.

Slatiny

Poměry v koloniích Pod Bohdalcem a kolem Slatinského potoka spontánně založených už ve dvacátých letech zaujaly i Karla Čapka, který jim věnoval fejeton Na Rafandě. Zřejmě na jeho popud navštívil slum se čtyřmi stovkami improvizovaných obydlí postavených ze železničních pražců či starých plechů prezident Tomáš G. Masaryk. Následně byl do Slatin zaveden vodovod.

V tomto městečku ve městě žilo na 3500 lidí. Byli to z více než dvou třetin venkované, kteří přišli do Prahy za prací. Domky v prvorepublikové chudinské kolonii Na Slatinách v Praze 10Domky v prvorepublikové chudinské kolonii Na Slatinách v Praze 10|David Malík

„Do vašeho rajonu, jak mi bylo řečeno, se před válkou odvažovali policisté pouze na koních a vždy ve dvou,“ prohlásil učitel Igor Hnízdo ztvárněný Janem Třískou. Autor scénáře filmu Obecná škola Zdeněk Svěrák čerpal ze svého dětství, jeho spolužáci byli právě ze Slatin.

Navzdory špatné pověsti měla kolonie hostinec s divadelním sálem, ochotnický soubor nebo fotbalový klub. Byla tu i pekárna, mlékárna, řeznictví či holičství. Až v šedesátých letech se začali obyvatelé nuzných stavení stěhovat do sídlišť.

Dosud tu zbývá na pět desítek původních domků, místy si zahrádkáři postavili chatky. Už delší dobu sem však chodí přespávat bezdomovci. Kolonii protíná cyklotrasa, která narušuje ospalou atmosféru. Na cyklisty i pěší se místní nedívají dvakrát přátelsky, fotografovat se nedoporučuje. A procházka po setmění může být riskantní. Ani taxikáři sem nechtějí jezdit.

Více fotografií si prohlédněte zde:

V návrhu Metropolitního plánu Prahy je území vyšrafované svislými červenými čarami, což znamená „zastavitelná transformační plocha s obytným využitím“. Podle mluvčího Prahy 10 Víta Nováka patří domky stále městu, bourat se však podle radnice zatím nebudou. Vlastníkem pozemků je ale soukromá firma BesTen.

Zastupitelé desáté městské části nicméně již schválili studii, podle níž ve Slatinách vyroste nová čtvrť s až třiceti tisíci obyvatel. Kolem železničních zastávek Eden a Zahradní Město mají být centra s obchody a službami či P+R parkovišti. Studie slouží jako podklad k návrhu Metropolitního plánu. Zdá se tedy, že i osada Slatiny to má spočítané.