Nejenže by zaměstnavatelé museli platit zaměstnancům s bolavými zády z povolání dorovnání mzdy při nemocenské, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a případně odstupné. Děsí je také náklady spojené s žádostmi, u kterých se nakonec nová nemoc z povolání neprokáže. I kdyby se ale prokázala jen u pár desítek lidí ročně, žadatelů s bolestmi zad, které bude nutné prověřit, může být násobně víc.
„Takovým postižením trpí od určitého věku většina populace. Uchazečů o uznání nemoci z povolání by bylo velké množství,“ píše v připomínkách prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Zaměstnavatelům vzniknou nové náklady na pracovnělékařské prohlídky.
Dvanáctiměsíční odstupné při ztrátě zdravotní způsobilosti bude dostatečným lákadlem pro řadu uchazečů o přiznání této nové nemoci z povolání, takže se dají předpokládat nemalé náklady, soudí Svazu průmyslu a dopravy.
Nová nemoc z povolání by se týkala hlavně zaměstnanců, kteří manipulují s těžkými břemeny. „Hodnocení onemocnění páteře je pro běžnou klinickou praxi značně složité. V řadě případů by se musela použít drahá magnetická rezonance,“ upozorňuje Jiří Vytlačil, odborný ředitel společnosti EUC Premium, která poskytuje lékařské služby zaměstnavatelům.
Hodnocení, zda onemocnění způsobila práce, se může protahovat. Přibude lidí, kteří se budou se zaměstnavatelem celé měsíce přít to, zda jim musí platit náhradu mzdy.
„Neříkám, že se lidem v práci záda neničí, ale návrh je nepřipravený,“ míní Vytlačil.
„Odhad, kolik by to firmu stálo, je těžké udělat, ale nejsou to určitě drobné. Kromě peněz to bude stát hodně energie v pracovněprávních vztazích,“ říká výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek. „Většinu lidí by záda nebolela, kdyby sami o své zdraví víc pečovali,“ dodává.
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka není reálné, aby lékař dokázal stanovit, jestli chronickou nemoc bederní páteře skutečně má pacient ze zaměstnání. „Jedná o velmi rozšířenou nemoc vznikající z řady lidských činností,“ uvádí Kubek.
Kromě zaměstnavatelů by při vyšším počtu žádostí o uznání nemoci z povolání vzrostly náklady i veřejnému zdravotními pojištění a hygienické službě, která posuzuje pracovní prostředí.
Samotné ministerstvo práce a sociálních věcí ve zprávě ke svému návrhu uvádí, že „výše nákladů je obtížně kvantifikovatelná, neboť nelze uspokojivě odhadnout vývoj počtu nemocí z povolání způsobený vložením nové položky“.
Ke zvýšení celkového počtu přiznaných nemocí z povolání podle něj zřejmě nedojde, protože tento počet několik let klesá. V roce 2015 bylo hlášeno 1092 nových případů nemocí z povolání. Návrh podporují odbory.
Nemoci svalů a kosterní soustavy jsou dlouhodobě za největším počtem dnů pracovní neschopnosti a představují 28 procent vyplácených invalidních důchodů. V roce 2015 evidovali statistici z každého sta zaměstnanců 3,7 případu pracovní neschopnosti z důvodu různých onemocnění zad. V průměru stonali zaměstnanci s bolavými zády šedesát dní.
