Neziskové organizace zaměřené na posílení občanské společnosti čelí po odchodu Miloše Zemana a stažení Andreje Babiše do opozice novým výzvám. Je pro ně obtížnější najít silná politická témata, která by lidi mobilizovala k větší aktivitě a dodala peněžní příspěvky na provoz. Například hnutí Milion chvilek pro demokracii po posledních parlamentních volbách zaznamenalo výrazný odliv drobných dárců.
Ještě přede dvěma lety vládlo v Česku mocné duo: Na Hradě byl proruský prezident Miloš Zeman a ve Strakově akademii premiér Andrej Babiš, který měl problémy se zákonem, střetem zájmů a hromadil bezprecedentní moc. Navíc se netajil obdivem k autokratickým politikům, jako jsou Donald Trump či Viktor Orbán.
Zmíněné mocenské a potenciální ohrožení polistopadové demokracie vybudilo občanskou společnost k nevídané aktivitě. V červnu a listopadu 2019 se díky spolku Milion chvilek pro demokracii sešly na Letné statisíce lidí. Protestovaly proti Babišově politice a jeho kauzám a vyjadřovaly nesouhlas se Zemanovou hradní politikou.
Petici za odchod tehdejšího premiéra z vlády podepsalo přes 400 tisíc lidí. Babiš sice tehdejší tlak ustál, ale ukázalo se, že Češi mají schopnost se v kritických situacích mohutně organizovat a sbírkami uhradit nemalé náklady obřích akcí.
Po odchodu obou problematických politiků se scény žijí neziskové organizace jako Milion chvilek ve větší nejistotě a musejí řešit i to, že už nedostávají slušné peníze od tehdy mobilizovaných drobných dárců. Sbírky na provoz poskytly za několik let desítky milionů korun. Navíc se objevilo i silné téma mimo domácí politickou scénu v podobě války na Ukrajině.
Milion chvilek v minusu
Organizace Milion chvilek se za loňský rok dostala podle výroční zprávy, kterou má e15 exkluzivně k dispozici, do minusu 3,5 milionu korun. V roce 2021 byly naopak 3,5 milionu korun v plusu. Trend podle informací e15 pokračuje i letos.
Ekonomika Milionu chvilek je postavená převážně na malých dárcích, kterých loni ubyly zhruba čtyři tisíce. Číslo je tak nejnižší od roku 2018, kdy spolek začínal a podporovatele teprve získával.
„Jaká témata rezonují ve společnosti a u našich skvělých dárců, hraje svou roli. K velké změně nálady u některých pravidelných dárců docházelo nejvíce po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Někteří se skutečně domnívali, že populismus a cynismus, které tolik let prezentoval tandem Miloše Zemana a Andreje Babiše, byly navždy poraženy,“ uvedla mluvčí Milionu chvilek Kristina Jochmannová.
Loňské aktivity financoval Milion chvilek z peněz, které dárci poslali v předchozích letech. „Jakkoli to není příjemné, ohrožující to pro nás právě díky finančnímu polštáři z minulých let nebylo. Nemáme dluhy, což je důležité říct, ztráta v loňském roce je jen účetní, v rámci cash flow. A jako taková byla zaplacena ze zisku z minulých let. Pokud bychom tento polštář neměli, tak bychom si samozřejmě nemohli dovolit jít do minusu,“ vysvětluje Jochmannová.
Organizace si uvědomuje, že tak to nemůže jít do nekonečna, a proto začala měnit strategii financování. Nechce být ale konkrétní. „Je to součástí naší fundraisingové a celoorganizační interní strategie a ty nebudeme dopředu zveřejňovat,“ uvádí Jochmannová.
Pozornost řady dárců na sebe navíc strhla ruská agrese proti Ukrajině, a tak hodně lidí přeneslo prostředky na pomoc právě tam. „Z hovorů a e-mailů víme, že desítky dárců, kteří nás v minulosti pravidelně podporovali, přesunuly svou podporu k humanitární a vojenské pomoci Ukrajině. Naši dárci jsou ale zároveň specifičtí v tom, že mnohdy sami vědí nebo k tomu po hovoru s námi dojdou, že politická situace v České republice může s podporou Ukrajiny do dalších let úzce souviset,“ vysvětluje mluvčí.
Po odchodu Babiše a Zemana se také mění témata, o kterých Milion chvilek mluví. Snaží se hlavně sdělovat, že demokracie je běh na dlouhou trať a jedny volby neznamenají, že „Babišovo nebezpečí“ končí. Za dva roky přijdou další parlamentní volby a vše může být opět jinak. Podle posledního průzkumu Medianu z 21. července by ANO volby vyhrálo s 35,5 procentního bodu a mohlo by s SPD vytvořit většinovou vládu. Současné vládní strany by mohly skončit s výrazným propadem preferencí v opozici.
Více se chce Milion chvilek zaměřit na propojování komunit v regionech. „Aby sdílení a inspirace mohly plynout přímo od jednoho ke druhému, a ne jen vždy naším prostřednictvím,“ říká Jochmannová o snaze aktivity decentralizovat a nakopnout lokální buňky aktivních občanů.
Podobné zkušenosti mají i další organizace. „Z debat s našimi podporovateli jsme zaznamenali jejich zvýšený zájem o pomoc Ukrajině v posledním roce,“ říká ředitel Rekonstrukce státu Josef Karlický. I tato nevládní organizace zaznamenala pokles počtu příspěvků. Týká se to i peněz od mezinárodních nadací.
„Je zároveň fakt, že poklesly grantové možnosti ze strany některých mezinárodních organizací zaměřujících se na podporu demokracie a právního státu. Jejich pozornost je vždy primárně upřena na země, které vnímají jako nejohroženější,“ vysvětluje Karlický.
Velcí dárci mění strategii
Neziskové organizace i nadace zároveň upozorňují, že se mění i chování velkých dárců, mezi které patří miliardáři a velké firmy.
„Určitě se v tom přístup řady českých filantropů posouvá. Jedná se o mladé odvětví, přičemž se řada českých podnikatelů filantropii začala věnovat třeba až v posledních deseti letech a možnosti podpory projektů, které se zabývají dobrou správou státu, do jisté míry teprve objevují,“ míní Karlický. „Logicky pak začnou vnímat, že rychlé úspěchy potěší, ale příliš toho nezmění. Začínají se proto orientovat na ambicióznější a dlouhodobější cíle,“ dodává.
Některé organizace nechtějí o této problematice mluvit na záznam, protože ji považují za citlivé téma. Zaznívají však hlasy, že před prezidentskou volbou se někteří miliardáři rozhodli podpořit své politické favority raději přímo. Z některých organizací také zmizely zkušenosti s vybíráním peněz, když zkušení fundraiseři odešli pracovat pro některého z politiků. To je i příklad Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, kde ve výběru peněz pomáhal Tomáš Richter. Před volbami ale odešel do týmu Petra Pavla a s ním fond přišel mimo jiné i o důležité vztahy s miliardáři.
„Chování velkých donátorů se změnilo. Jsou častěji ochotni podpořit konkrétní projekty, ne obecně činnost nějaké organizace,“ popisuje bývalý ředitel Fondu nezávislé žurnalistiky Petr Orálek. „Řada donátorů také musela řešit problémy s vlastním byznysem třeba kvůli růstu ceny energií, výpadkům dodavatelských řetězců nebo omezené poptávce. To jim zmenšovalo prostředky, které mohou na podporu neziskových aktivit dát,“ doplnil. Na byznys řady mecenášů totiž podobně jako na zbytek ekonomiky dopadly vysoké ceny energií i dvojciferná inflace.
