Současná podoba návrhu zákona o hromadném řízení je spíše minimalistická. Žalobcem ve sporu bude vždy etablovaná nezisková osoba zapsaná v seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu. Nedořešená je doposud například otázka financování hromadných sporů.
Institut hromadných žalob a pojistky proti zneužití
Jak připomíná advokát Petr Zábranský z advokátní kanceláře Rowan Legal, v Česku panují obavy ze zneužití hromadných řízení, zneužít lze ale přitom jakékoliv právo či institut. Například trestní oznámení nebo insolvenční návrh, ale taky běžnou občanskoprávní žalobu.
„Veřejná debata se zabývala tím, že hromadné žaloby mohou být zneužívány, aniž bychom ale dostatečně akcentovali to, že hromadná žaloba má i svá pozitiva. A to nejen ku prospěchu poškozených spotřebitelů, ale i podnikatelů,“ připomíná Zábranský. Je-li proti podnikateli vedena řada drobných sporů, může být i pro něho snazší vyřešit všechny najednou. Zneužití práva navíc nepoužívá právní ochrany. V praxi tak máme řadu nástrojů, jimiž si s případným zneužitím dokážeme poradit.
Pojistek proti zneužití a střetu zájmů obsahuje návrh zákona hned několik. Kromě požadavků na osobu žalobce (výhradně etablovaná neziskovka), je to například neveřejnost první (tzv. certifikační) fáze, v níž musí žalobce nejprve prokázat naplnění podmínek hromadného řízení. Medializaci se však nevyhneme ani v první fázi, jelikož v režimu navrhovatelem zvoleného přihlašovacího řízení, tzv. opt-inu, bude muset žalobce vyhledat poškozené spotřebitele.
Prohraný spor může vést až k zániku neziskovky
Síly žalobce a žalovaného v hromadném spotřebitelském sporu nebudou zcela vyrovnané. Neziskové organizace jako žalobce sdružující poškozené spotřebitele ponesou náklady a rizika sporu. Neziskové subjekty však nemají dostatečné finanční rezervy, aby neúspěšný spor profinancovaly, neúspěch ve věci tak může znamenat prakticky i zánik neziskovky.
„Když si představíme velkou korporaci zastoupenou týmy špičkových právníků proti neziskové organizaci s omezenými finančními i personálními kapacitami, nad kterou bude nadto viset Damoklův meč náhrady nákladů řízení, nevidím to s praktickou použitelností hromadných žalob podle navrhované právní úpravy vůbec růžově,“ říká Radek Novotný, partner advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti.
Mluví přitom z vlastních zkušeností z účasti na organizaci řady řízení s velkým počtem žalobců (v řádu několika stovek poškozených spotřebitelů). „Vždy šlo o organizačně, technicky, personálně, a tedy samozřejmě i finančně velmi náročný proces,“ připomíná Novotný.
Ochrana spotřebitele jako cíl
Institut hromadných řízení nepřináší žádné nové hmotněprávní instituty, cílem je zajistit vymahatelnost stávajících práv. Riziko šikanózních žalob se navrhovatel snaží co nejvíce eliminovat, důsledkem ale může být i to, že se v oblasti vymahatelnosti práv ochrany spotřebitele nikam neposuneme.
„Z naší praxe jednoho z předních evropských subjektů financujících litigace víme, že porušitelem jsou ve většině případů nadnárodní korporace s velmi silným finančním zázemím, které jsou si svého jednání dobře vědomy,“ uvádí Ondřej Tyleček ze společnosti LitFin.
Finanční nákladnost sporu a riziko neúspěchu může navíc svádět k tomu, aby si spotřebitelské organizace vybíraly spíše ty jednodušší kauzy, u kterých je větší pravděpodobnost úspěchu. „Tím však řada případů systematických případů porušování práv zůstane bez odezvy,“ připomíná ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
