Ministerstva odmítají návrh antimonopolního úřadu, aby směl při svých řízeních využívat odposlechy a další důkazy z policejních spisů. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže argumentuje, že když policisté narazí při vyšetřování na důkazy o kartelu, úředníci s tím nemohou nic dělat, neboť nesmějí takové důkazy použít. Podle většiny ministerstev si však chce úřad uzákonit příliš široké pravomoce.
Policisté provedou kolem šesti tisíc odposlechů ročně, v některých případech přitom shromáždí důkazy, které by mohly využít jiné úřady ve správním řízení. Oficiálně jim je ale policie nesmí předat. Antimonopolní úřad přišel s návrhem novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, která by to měla změnit. „Nastávají situace, kdy stát má k dispozici důkazy o protisoutěžním jednání, například kartelové dohodě, ale nemůže pachatele potrestat z důvodu chybějící zákonné úpravy,“ vysvětlil záměr mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Většina ministerstev to považuje za problematické. Takové využití odposlechů je podle nich v příkrém rozporu se zásadami trestního řízení. „Výslovná možnost využití odposlechů v netrestní věci, byť takto závažné, představuje určitý průlom do stávajících pravidel,“ uvedl v připomínkovém řízení úřad ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Podle rezortu není možné, aby si ÚOHS mohl jednoduše záznamy pouze vyžádat, jde to podle něj jen v případě, kdy je spis policisty nebo státním zástupcem odevzdán nebo postoupen podle trestního řádu.
Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS) upozorňuje, že zákony omezují využívání odposlechů v jiných trestních řízeních z dobrého důvodu. Tedy aby nebyly obcházeny relativně přísné podmínky pro nařizování sledování nebo odposlechů. Podle advokáta Jana Vobořila, který se v neziskové organizaci Iuridicum remedium věnuje ochraně osobních údajů a soukromí, chce ÚOHS návrhem obejít fakt, že sám nesmí odposlechy provádět.
Problematiku, zda se smějí takové důkazy využívat i v netrestním řízení, řešil v minulosti Nejvyšší správní soud. „Jestliže samotný trestní řád významně omezuje použitelnost řádně opatřených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu i v rámci trestního řízení, tím spíše není možné takový důkazní prostředek užít v řízení správním – daňovém, jehož předmět je zcela odlišný,“ stojí v rozsudku z roku 2014, na který se kromě rezortu spravedlnosti odvolává i ministerstvo práce a sociálních věcí.
S návrhem nesouhlasí ani ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Ta upozorňuje, že nová pravomoc ÚOHS by znamenala mnohem větší riziko úniků informací ze spisu. A to i proto že by za takový přečin byl potrestán zaměstnanec úřadu mnohem mírněji než policista. „Soudce bude při rozhodování o povolení odposlechu zvažovat nejen rizika hrozící při případném úniku z policejního spisu, ale i rizika hrozící při úniku ze spisu ÚOHS, což považujeme za nežádoucí,“ uvedla Langšádlová. Připomínky má i Úřad pro ochranu osobních údajů nebo Národní bezpečnostní úřad.
Záměr antimonopolního úřadu se nelíbí ani profesním svazům. Hospodářská komora kritizuje návrh zákona, že neomezuje okruh trestných činů, v rámci kterých by antimonopolní úřad mohl odposlechy využít. „Navrhovaná novela zjevně nepřiměřeně zasahuje do základního práva na soukromí šetřených podniků, respektive jejich zástupců, když umožňuje široké použití odposlechů,“ uvedla komora.
Smířlivější je ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS), které připouští oprávněnost využití důkazů v trestním řízení i v řízení přestupkovém. Kartelové dohody jsou podle rezortu natolik závažné, že je třeba je řešit dříve, než dojde opravdu ke škodě. Antimonopolní úřad má nicméně podle rezortu návrh dopracovat a lépe svůj záměr vysvětlit.
Není to poprvé, kdy se státní orgány snaží domoci oprávnění využívat důkazy, jež byly zajištěny k jinému účelu. Jde mimo jiné o loňský návrh novely zákona o policii a související změnu trestního řádu, který měl umožnit policejním kriminalistům využívat odposlechy pořízené tajnými službami. Tehdejší poslanci záměr odročili a neprojednali.
